„Pavla je úžasný člověk. Je nesmírně pracovitá, snaživá a cílevědomá. Setkání s ní pro mě bylo fatální,“ tak popsala Pavlu Čichoňovou její bývalá kantorka. ředitelka Múzické školy při Lidové konzervatoři se speciálním zaměřením na děti a mládež se zdravotním postižením v Ostravě-Mariánských Horách Miloslava Soukupová.

Kdo je Pavla Čichoňová? Dvaadvacetiletá dívka, která studuje sólový zpěv u Evy Dřízgové-Jirušové na Janáčkově konzervatoři a gymnáziu v Ostravě a zároveň právnickou fakultu na Masarykově univerzitě v Brně. K tomu všemu vystupuje na koncertech, které jsou její největší láskou. To vše zvládá s vynikajícími výsledky. Ve skvělé kariéře jí nebrání ani to, že je nevidomá. O to více se snaží vyrovnat zdravým lidem. Mnohé z nich však svými výsledky a činy už překonala.

Pavla se velice dobře dokázala přizpůsobit svému okolí, protože navštěvovala běžnou základní školu. „Byly na mě kladeny stejné nároky jako na ostatní děti, proto jsem dnes velice dobře integrovaná. Nemám v podstatě s ničím problémy, ani s písemným projevem,“ uvedla.

Když bylo Pavle jedenáct let, věděla už, že chce zpívat. „S Pavlou jsem se setkala zhruba před dvanácti lety. Přišla k nám s maminkou s tím, že by chtěla zpívat. Její talent byl od začátku nepřehlédnutelný,“ vypráví Soukupová. „Ve čtrnácti letech jsme ji začali připravovat na přijímačky na Janáčkovu konzervatoř a gymnázium v Ostravě. Ty úspěšně absolvovala,“ dodává. Kromě sólového zpěvu se Pavla věnovala v Múzické škole také keramice a čtení Braillova notopisu.

Přestože studium na Janáčkově konzervatoři nebylo pro dvaadvacetiletou sopranistku nijak snadné, rozhodla se rozšířit si své vzdělání. Samotné koncertování by ji nemuselo uživit. Přerušila na rok studium a začala studovat právnickou fakultu v Brně. „Měla jsem strach, že studovat dvě školy zároveň bude příliš těžké, ale po roce jsem se rozhodla pokračovat dále na konzervatoři i na právech současně. Příští rok budu tady v Ostravě už končit,“ vypráví Pavla. V Ostravě studuje podle individuálního plánu, aby mohla dojíždět na denní studium do Brna. Na cestách vlakem ji doprovází její fenka, labradorský retriever Jesabel.

Na právnické fakultě se Pavla setkává s dalšími nevidomými studenty. Na rozdíl od ní mají někteří se skládáním zkoušek problémy. „Vymlouvají se na to, že jsou nevidomí a nemohou některou zkoušku vykonat. Je to nesmysl. Všechno jde. Člověk musí jen chtít,“ vysvětlila Pavla.

V uplynulých dnech vystoupila Pavla na koncertě v kostele svatého Václava v Moravské Ostravě, který zorganizovala. Výtěžkem z něj byly podpořeny terapeutické projekty Múzické školy. Na otázku, co by Pavla vzkázala lidem, odpověděla: „Přála bych si, abych byla pro lidi primárně zpěvačkou a v budoucnu snad právničkou, a aby to, že jsem nevidomá, bylo pro ně druhořadé a neurčující zjištění.“

LUCIE LETÁČKOVÁ