Mohli se o tom přesvědčit také fanoušci Petera Gabriela, který Tourého přizval na své poslední koncertní turné. Zasloužené pozornosti se s kytarou osamocenému Tourému dostalo rovněž před časem v Praze. „Ačkoliv pochází z Mauritánie, nemají jeho písničky nic společného s pouštním blues. Mnohojazyčná hudba – vedle občasné francouzštiny s angličtinou totiž Touré spoléhá na několik západoafrických dialektů – si bere inspiraci z kulturně odlišných zdrojů, které přeměňuje do vytříbeného afropopu důvěrně pastelových barev, aniž by kompromitoval vlastní kořeny. S lahodně jemným hlasem, přecházejícím příležitostně do fistule, za delikátního doprovodu akustické kytary, basy a perkusí míchá africkou libozvučnost s jazzem, akustickým folkem, reggae a západním popem,“ říká o něm hudební publicista Jiří Moravčík, který se v posledních letech zaměřuje na světovou world music.

Daby Touré se narodil v pouštním městečku Djeole na pomezí hranic Mauritánie a Senegalu. Otec lékař po politických otřesech opustil v osmdesátých letech zemi a v Paříži, kam ho osmnáctiletý syn následoval, vstoupil do řad slavné senegalské skupiny Touré Kunda, tvořené Dabyho strýci. Vystupoval s nimi i on, ale doma raději poslouchal Stevieho Wondera a Dire Straits. Opustil obchodní školu a dal přednost hraní na ulicích a v barech. Pařížská hudební všehochuť pak stála za Dabyho rozhodnutím založit s bratrancem Omarem duo Touré Touré, získávající si díky albu Ladde úspěch po celé Francii a Kanadě.

„Všichni po nás požadovali rytmickou taneční hudbu, a já přitom toužil po daleko intimnějším nalezení vlastní identity,“ vysvětlil Daby Touré odchod na sólovou dráhu. Na značce Petera Gabriela Real World dosud dvě vydaná alba – Diam a Stereo Spirit – patří k africkým písničkářským drahokamům.