V jaké pohádce to hrajete?

Pohádka se jmenuje Kouzla králů a natočil ji režisér Zdeněk Zelenka. Hraji tam princeznu Marijánu.

O čem vypráví?

Jde o klasickou pohádku o zakleté princezně, kterou osvobodí krásný mládenec, kterého ztvárnil Martin Kraus, mladík z Brna, jenž tam v současné době studuje Janáčkovu akademii múzických umění. Jako herecký partner byl výborný, hodný, zkrátka takový brouček (úsměv na tváři Petry Tenorové).

Máte prý výborné spoluhráče?

Krále ztvární Josef Abrhám, což je můj televizní otec, moji maminku hraje Libuše Šafránková, zlou čarodějnici ztvárnila Jitka Schneiderová. Dalšími hereckými protagonisty v pohádce jsou například Svatopluk Skopal či Jitka Smutná.

Jedná se o vaši první větší televizní příležitost?

Ještě předtím jsem natočila dvě pohádky s režisérem Václavem Křístkem, kde jsem hrála Johanku ve Třech srdcích, což bylo minulé Vánoce, a 2. ledna se bude v televizi vysílat další pohádka, v níž jsem si zahrála hostinskou, a její název je Ztracený princ – rovněž v režii Václava Křístka.

Prý jste už jako dítě snila o tom, že jednou budete hrát princezny…

Herečkou jsem chtěla být opravdu odmalička, což souviselo s tím, že jsem si chtěla zahrát princezny.

Byl někdo z vašich předků hercem?

Hercem nikoliv, ale můj dědeček byl kameraman Jan Tenora. On se stal vlastně takovou mou sudičkou. Když mě totiž uviděl v kolíbce, tak řekl: Ty budeš herečka. Takže jsem se tohoto chytla. Začala jsem od druhé třídy chodit do dramatického kroužku. Narodila jsem se
v Praze, ale od jedenácti let žiju v Havířově.

Čím vás herectví přitahuje?

Divadlo a herectví mají v sobě určitý náboj, určitou vůni, a také zvláštní a úžasnou atmosféru. Je to hezký pocit, když mohu lidem něco předat, případně jim udělat radost.

Prý už jste dostala šanci zahrát si na jevišti…

V Národním divadle moravskoslezském jsem si zahrála Andělku v Pitínského hře Matka, což režíroval Radovan Lipus, a také jsem si zahrála drobnou roličku služky v Čechovově Rackovi, rovněž v činohře Národního divadla moravskoslezského. A nyní hraji dvorní dámu ve Shakespearově Večeru tříkrálovém také v činohře NDM. A samozřejmě velice ráda hraji v našem školním představení Kytice, které režíroval Bedřich Jansa.

Jak strávíte letošní Vánoce?

Letošní Vánoce budu trávit poprvé se svým přítelem, který je hudebním skladatelem a působí v Praze. Těším se na půlnoční mši.

Prý také ráda zpíváte. Komponuje váš přítel také speciálně něco pro vás?

Napíše mi občas nějakou skladbičku, ale zatím je nezpívám. Ale třeba v Kytici si zazpívám, což je fajn.

Čeho byste chtěla ve svém povolání dosáhnout? Být hodně populární? Jít z role do role?

Chtěla bych hrát především v divadle, protože má jedinečnou atmosféru.

Takže film a televize vás nelákají?

Ale také mě lákají, neřekla jsem, že ne. Film a televize, to jsou zase jiné světy, je to zase něco jiného. Je v tom zase jiný náboj.


Máte autorské ambice?

Nikdy jsem neuvažovala o tom, že bych psala hry. Píši si svoje básně, ale nemám ambice třeba stát se režisérkou. Režírovala jsem představení na letním táboře – dětskou hru, kde jsem měla zrežírovat na šedesát dětí, a to mi stačilo k tomu, abych režisérské ambice zahodila někam úplně pryč…

Co nějaké zvláštní hobby?

Už třetí měsíc se zabývám břišními tanci, dostala jsem se do kurzu pro středně pokročilé, takže budu v tom pokračovat a doufám, že mi Ježíšek nadělí takové ty sukničky.

Pojedete někam do přírody během svátečních dnů?

Budu u přítele v Praze, ale o jarních prázdninách bych si chtěla jet zalyžovat do Alp. Ráda lyžuji, sportuji a doslova zbožňuji lední bruslení. U sportu mám pocit volnosti, to je jako když lítáte.

Máte nějaké přání do roku 2009?

Přála bych si, abych úspěšně zvládla maturitu, abych se u toho nezhroutila, aby se nám vydařilo naše maturitní představení, a také bych si přála dostat se do nějakého divadla, kde bych se mohla uplatnit a být v hereckém praktickém životě.

Netoužíte jít studovat herectví na AMU či JAMU?

Samozřejmě, že to zkusím, ale divadlo v praxi je také obrovská škola, kterou bych rovněž ráda absolvovala.