Jazzovou lahůdku zažili v sobotu posluchači Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj v Hornickém muzeu pod Landekem, kde účinkovalo Josef Vejvoda Trio. Hudební seskupení, které vzniklo před jedenácti lety, hraje nyní v sestavě Josef Vejvoda – bicí, Kryštof Marek – klavír a Ondřej Štarnoch – kontrabas. Jedenáct precizních skladeb, které byly malou hudební navštívenkou Josefa Vejvody, a ještě přídavek. Josefu Vejvodovi jsme po koncertě položily několik otázek.

Na koncertě jste hráli skladbu, kterou jste věnoval americkému trumpetistovi Benymu Beylymu. Jak došlo k vašemu setkání?

Toužili jsme si zahrát s nějakým výborným zahraničním hudebníkem a Aleš Benda nám nabídl, že bychom si mohli zahrát na přerovském jazzovém festivalu právě s tímto skvělým hudebníkem. Velmi jsme to uvítali. Ale co stalo?

Když jsme přijeli do Přerova, tak měla být generální zkouška. Sešli jsme se asi v pět hodin odpoledne. A byli jsme tam sami. Pan Bailey tam nebyl. A přišla jeho manažerka a říkala nám , že pan trumpetista je ve vaně a že dneska nepřijde, takže bude hrát s námi až zítra. Namítl jsem, že je to nesmysl, že se spletl, že je to jinak. Ale nakonec přišel patnáct minut před koncertem, řekl nám, co budeme hrát a vůbec se s námi nebavil. Ale ten koncert dopadl doslova geniálně. Jinak to nelze nazvat. Byl jsem v sedmém nebi. Dokonce jsme za to získali cenu za rok 2001 za nejlepší živou nahrávku. A tento skvělý muzikant mě po čase pozval, abych s ním natočil album, které se jmenuje I Remember Love.

Přizval k tomu ještě další jazzové hvězdy. A byl to pro mě úžasný zážitek, když takový velikán mě oslovil a mohl jsem s ním spolupracovat na jeho posledním cédéčku.

Jak vzpomínáte na svá někdejší vystoupení v ostravském Divadle hudby s Karlem Velebným a dalšími skvělými hudebníky?

To se určitě nedá zapomenout, zvláště když jsme přijeli na ostravskou konzervatoř a pan ředitel Miroslav Klega nás uvítal malou slivovičkou a říkal, že se už na nás žáci těší, což bylo pro nás velké potěšení.

Jak se vyrovnáváte se slavným jménem Vejvoda?

V poslední době se s tím vyrovnávám docela dobře. Nechtěl jsem se celý život klanět, že tatínek složil něco slavného. V poslední době mám to štěstí, že skladby, které jsem zkomponoval, hrají naše přední symfonická tělesa mezi nimiž nechybějí Janáčkova filharmonie Ostrava, Teplická filharmonie a Pěvecké sdružení moravských učitelů zazpívá ve světové premiéře moji novou skladbu v lednu příštího roku v Ostravě.

Čím žije Josef Vejvoda v těchto dnech?

Hraji poměrně méně než dříve, kdy jsem dopoledne absolvoval rozhlas, večer koncerty. Nyní hraji třeba jednou za měsíc. Udržet se v kondici je dosti náročné, ale čím méně hraji, tím více komponuji, nic mi nezůstává na stole, zatím všechno, co vytvořím, se hraje, což je pro autora jistě ta nejhezčí odměna, a věnuji se také vnoučatům…