Tato kolekcezahrnuje podstatnou část fotografií, které představil před časem v pražském Mánesu. Platinová kolekce je průřezem jeho celoživotní tvorby na fotografiích zhotovených historickou fotografickou technikou – platino-palladiovým tiskem.

Proč se rozhodl tvořit touto technikou? „Nadchla mě výstava Irvinga Penna v šedesátých letech minulého století v New Yorku. Recept z roku 1830 na tuto techniku je zdánlivě hodně jednoduchý a najdete ho dnes také na internetu. Je tam napsáno: Naneste platinu na papír a vyneste na sluníčko v pravé poledne na pět minut, nebo musíte mít dvacet tisíc svíček. Tak jsem si myslel, že je to snadné. Nejtěžší bylo sehnat platinu. Nikdo ji nedělá, pouze jedna firma v USA. A když mi ji pošlou, tak to vždycky skončí na policii. A tam spílají, že asi odpaluji rakety, ale já jim tvrdím, že dělám fotky. Namítají, proč je nedělám technikou jako všichni ostatní… Takže není to snadné,“ říká s úsměvem Robert Vano.

Autor se do Ostravy rád vrací


Ale jak sám dodává, v něčem je jako býk, a co si usmyslí, jde za tím velmi urputně. Na otázku, zda je umělec při práci hektický a chce se zmocnit daného tématu co nejrychleji, anebo naopak si s ním dlouho pohraje, Robert Vano odpověděl: „Když fotím lidi, chci být hotový velmi rychle, protože už ve čtyři hodiny odpoledne odchází energie a všichni jsou unavení. Anebo v poledne přestanou, chtějí jít na oběd. Tvrdím, že člověk může vydržet čtyřicet dnů bez jídla, což je rekord, takže jeden den by to měli ustát. Fotografování se nesmí přerušovat.

Ale když fotím zátiší nebo krajinky či kytky, tak si s nimi pohraji. Nejraději fotím právě tyto věci, protože se nehýbají, nemluví, nemusíte je ani tupírovat a kupovat jim vodu bez bublinek,“ usmívá se Robert Vano. Jeho pozoruhodná výstava potrvá v Ostravě, kam se v poslední době poměrně často a rád vrací, do konce letošního února.