Jeho zátiší a portréty vznikají dlouhým a pracným procesem kreslení věcí a osob často v bizarních souvislostech. Nejde mu však pouze o dosažení estetické libosti čili krásna, ale posouvá se k podstatě jsoucna, k až k magické a těžko uchopitelné realitě.

Soustředěně zkoumá hranice reality a fikce. Na první pohled se může zdát, že Smetanovy tužkové kresbomalby jsou vědeckou kresbou. To, co jeho tvorbu od této disciplíny odlišuje a zároveň nad ni povyšuje, je právě určitý magický přesah. Dopomáhá mu k tomu monochromnost šedi v mnoha nuancích, v novějších pracích někdy ozvláštněná a zvýrazněná barevným kontrastem pastelky – květem anturie či lilie.

Autorova meditativní tvorba nás vybízí k rozjímaní, přemýšlení i prožívání. K prožívání a k vidění toho, co bychom pravděpodobně bez ní vůbec nespatřili. Kdyby termín magický a fantaskní realismus nebyl už v historii výtvarného umění takzvaně obsazen, například vídeňskou školou fantaskních realistů, neváhal bych nazvat Tomáše Smetanu fantaskním realistou. Výstava Tomáše Smetany potrvá na Sokolské 26 v Ostravě do 26. února.