Bez zbytečných a prvoplánových efektů předvedl dechberoucí dvouhodinový průřez vlastní tvorbou.

Bylo krátce po nedělní dvacáté hodině, když monstrózní hala potemněla. A diváci nadšeným aplausem přivítali hlavního protagonistu koncertu. „Je to super, žádná nudná předkapela nebude,“ zaslechl jsem v kotli přímo na ploše, kde se ještě před týdny sváděly urputné hokejové bitvy.

Ne, úplně plno na ní nebylo. To však mnozí posluchači přijali s povděkem. Mohli se začít vlnit do rytmu. Ať už při třaskavých rockových peckách (Somebody či 18 'til I Die), či lyrických baladách, jež diváci svými hlasivkami nadšeně doprovázeli.

Adams působil na jevišti naprosto suvérenně. Jeho místy až neuvěřitelný hlasový rozsah dotvářel neomylnou stařičkou kytaru Keitha Scotta, na níž předváděl šestapadesátiletý Kanaďan povedená sóla, po nichž hala bouřila.

A zpívala. Při I Am Ready dokonce Adamse, jenž se spontánně stáhl za kapelu, zcela odrovnala. A když kapela spustila Summer of’69 a (Everything I Do) I Do It for You nebyl v hale snad nikdo, kdo by si se svým oblíbencem alespoň refrén nedal. A Bryan Adams si pohodu náramně užíval. Třeba ústřední skladbu z filmu Robin Hood – Král zbojníků prodloužil hned dvakrát.

close zoom_in A došlo i na When You're Gone, kterou rodák z Kingstonu v provincii Ontario původně nazpíval s Mel C, členkou někdejších Spice Girls. Ale s ní mu v Praze pomohla „dívka v bílém“, již si vytáhl z hlediště. „Mám dvě podmínky: vybraný člověk musí tu skladbu znát a měl by být nadšený,“ rozhlížel se rozesmátý sympaťák, který si kromě jiných zazpíval i s Tinou Turner, Stingem nebo Rodem Stewartem, po hledišti.

„Jsem Ira z Kazachstánu,“ představila se nejen Adamsovi po tom, kdy vystoupala na pódium. Plavovlasá designérka po objetí se svým „miláčkem“ v krátkém interview asi trochu zmateně přiznala, že v Praze, která se jí sice moc líbí, ale žádnou inspiraci v ní prý nenalezla. A hala se válela smíchy…

Adams, který si nejen za svou uměleckou dráhu vysloužil Řád Kanady i Britské Kolumbie, v závěru koncertu pozdravil českou topmodelku Terezu Maxovou. Věnoval jí rockovou baladu Heaven, podkreslenou fotografiemi z její nadační činnosti.

Po konci příjemného hudebního večera tak nebylo divu, že sklízel ovace ve stoje. Po právu. „See you soon (brzy na shledanou),“ byla jeho poslední slova.