Anetu Stolzovou jsme mohli na obrazovkách vídat v letech 2001 až 2004 coby reportérku publicistického pořadu Občanské judo v TV Nova.

Jak na tu práci vzpomínáte?
S velkou láskou a pokorou. TV Nova byl pro mě splněný sen, netušila jsem ale, že se mi podaří pracovat pro nejúspěšnější televizi u nás již v devatenácti letech a že vlastně v tak brzkém věku dosáhnu takříkajíc svého pracovního vrcholu. Pamatuji si, jak jsem na gymnáziu říkávala v nadsázce svojí kamarádce Silvě – „až já jednou budu na té Nově, a že já budu…,“. Tak jsem tam byla a jednalo se pro mě o jednu z nejšťastnějších pracovních etap mého života.

Následovala první „velká zkouška ohněm“: ministerstvo zdravotnictví. Co vám dala?
Velkou pracovní i životní zkušenost. Jako bývalá reportérka publicistiky jsem věděla, jak postavit reportáž, abych do ní dostala co nejvíce informací. Na ministerstvu jsem najednou byla na druhém břehu v pozici tiskové mluvčí, která musela velmi vážit slova tak, aby nebyla vytržena z kontextu a abych třeba nechtěně neprozradila něco, co mělo zůstat diplomaticky pod pokličkou. Proto je i dnes mnoho bývalých novinářů na pozici tiskových mluvčí, protože není vůbec od věci čerpat zkušenosti právě z té druhé strany. Práce v politice byla pro mě zároveň i otevřením dveří do světa diplomacie, protokolárního servisu a etikety, což mi velmi přirostlo k srdci a troufám si říct, že z této zkušenosti čerpám dodnes, například při mediálních trénincích, které poskytuji.

Hlavní zkouška baletu Labutí jezero, 14. listopadu 2023, Divadlo Antonína Dvořáka, Ostrava.
Ikona baletu v Ostravě. Divadlo Antonína Dvořáka uvede po letech Labutí jezero

Jak se odvážná dívka z Ostravy ocitla u mnohonásobného Zlatého a Českého slavíka Karla Gotta?
Ke spolupráci jsem byla oslovena Ivankou a Karlem v roce 2015, díky tomu, že jsme se s Ivankou znaly mnoho let a oba s Karlem věděli o mých pracovních zkušenostech. A znali mě i lidsky, pozici tiskové mluvčí a PR manažerky mi nabídli. Slovy se nedá popsat ta obrovská euforie, která mnou proběhla, když jeden čtvrteční květnový večer zavolali… 

O Karlu Gottovi se toho už napsalo a řeklo velmi mnoho. Co vám dala spolupráce s ním?
Z profesního hlediska jednoznačně neuvěřitelné zkušenosti a rozhled. Z lidského hlediska obrovský vděk a štěstí, že jsem pro takového člověka mohla pracovat. Spolupráce s panem Gottem byla nepopsatelnou radostí a hrdostí. Cítím velkou pokoru, že jsem mohla být v posledních letech až v rodinné blízkosti s tímto noblesním a slušným člověkem. 

Výtvarník a grafik Jiří Neuwirt.
Člověk by se měl umět zasmát i sám sobě, říká ostravský grafik Jiří Neuwirt

Jaká je vaše charakteristika této výjimečné osobnosti?Právě ta výjimečnost. Pan Gott měl v sobě něco, co se vlastně nedá ani slovy popsat. Byl velice moudrý, uvědomělý, sečtělý, nebylo téma, které by ho nezajímalo a nebyl člověk, který by ho nezajímal. Měl zájem mluvit s lidmi, slýchávat jejich názory, životní cesty a osudy. V přítomnosti Karla Gotta se lidé prostě cítili výjimečně a šťastně. 

Znám vás už řadu let. Působíte na mě úžasně optimisticky i přesto, že jste se musela vyrovnávat v osobním životě s velkou bolestí…
Ano, není podle mě větší bolest, než když rodičům zemře dítě. Nás to bohužel před osmi lety potkalo a dcera Natálka nám odešla na onkologické onemocnění. Víte, jsem věřící člověk a věřím, že Bůh nenaloží člověku víc, než kolik dokáže unést… 

Robin Ferro při focení pro Deník v Divadle Mír, 27. října 2023, Ostrava.
Z Tygra v ostravském Míru Židem ve Zlaté labuti. Užívám si to, říká Robin Ferro

Když dcera žila, založila jste celonárodní projekt Spokojené děti, který měl za cíl podporovat rodiny s handicapovaným dítětem. Odkud čerpáte energii, vím, že jste velice silná osobnost.Natálka se narodila s velice vzácným genetickým syndromem Phelan McDermid. V roce 2008, když se narodila a když nám byla po několika měsících stanovena diagnóza, dětí s tímto genetickým postižením bylo u nás v republice minimum. V té době nebyly statistické údaje o tom, jaká je prognóza vývoje těchto dětí (Natálka nechodila, nemluvila, v osmi letech, když zemřela, byla na úrovni půlročního dítěte). Nevěděli jsme s bývalým manželem kudy kam, jak jí pomoci, co dělat… Proto jsem se začala o život rodin s handicapovaným dítětem zajímat a založila jsem právě projekt, který měl za cíl usnadnit rodinám najít pomoc, správnou rehabilitaci, pomoci jim zorientovat se v sociální a právní problematice, apod. Když pak dcera odešla, snažila jsem se v projektu dále pokračovat, ale už to prostě nešlo a musela jsem jej ukončit. A tu energii, na kterou se ptáte, máme v naší silné ženské rodinné moravské krvi. Moje babička, maminka, sestra i já – všechny jsme ty silné ženy, které něco jen tak nepoloží. A dobíjí mě můj muž Aleš a děti Amálka a Adam. Rodina je pro mě posvátná a v ní čerpám život.

Jak vypadá váš současný život? Jaké jsou vaše plány do příštích let?
Pracovně se věnuji marketingu a mediálnímu poradenství. Našla jsem se v tomto oboru a velice mě baví předávat své zkušenosti všem, kteří mají zájem o mé mediální školení či poradenství. Spolupracuji s jednotlivci i firmami, dokonce i se začínajícími tiskovými mluvčími, kteří na sobě a svém mediálním projevu chtějí více pracovat. A tomu bych se ráda věnovala v příštích letech. I když, jak zpíval Karel Gott: někdy se ví, co Bůh chystá…