V dubnu roku 1961 doletěl první člověk do vesmíru, vládnoucí KSČ oslavila své 40. výročí a v Ostravě se otevřel největší kulturní dům v zemi. Tehdejší tisk ho popsal jako bílou loď uprostřed černé Ostravy a jeho první oficiální název zněl Dům kultury pracujících Ostravy. Rozlehlé stavbě s krémovou fasádou a nezaměnitelným průčelím však Ostravané dodnes neřeknou jinak než „kulturák“.

Neoklasicistní budovu navrhl architekt Jaroslav Fragner. Stavba probíhala v letech 1956 až 1961 na místě bývalého hřbitovního zahradnictví. Záhy po zahájení provozu našlo v kulturním domě útočiště například Divadlo Petra Bezruče nebo Ostravský symfonický orchestr, dnes Janáčkova filharmonie Ostrava.

 Pod střechou domu kultury se však nesetkávali pouze profesionální umělci, nýbrž také klubisté nejrůznějšího zaměření a členové mnoha neprofesionálních uměleckých souborů, například folklorního souboru Opavica nebo taneční klub Jarky Calábkové. Býval navíc často kulisou významných životních událostí jako jsou svatby nebo promoce. Programový tým DKMO se proto u příležitosti letošního výročí zaměřuje na vzpomínky vybraných pamětníků i široké veřejnosti.

Shromažďují vzpomínky 

 „Vzhledem k současné situaci jsme museli upustit od oslav, které jsme na letošek připravovali, a místo toho shromažďujeme vzpomínky pamětníků na všední život v kulturáku,“ popisuje vedoucí programu Jiří Močička a zároveň vyzývá, aby se o své zážitky spojené s domem kultury podělila i široká veřejnost.

„Mnoho mých kolegů našlo ve svých rodinných albech fotografii, která byla pořízena právě tady v domě kultury nebo v jejím okolí. Rodiče jednoho z našich techniků se tady dokonce brali. Přivedlo nás to na myšlenku tyhle příběhy sesbírat, podělit se o ně a zároveň zachovat pro další generace,” dodává.

Rozhovory s pamětníky i příběhy a fotografie ostravské veřejnosti bude Dům kultury města Ostravy v průběhu dubna pravidelně zveřejňovat na svém webu. Tam zájemci najdou také návod, jak se podělit o své vlastní vzpomínky na ostravský „kulturák“.