Před lety, jak známo, absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně v oboru Tvarování plastických hmot u Františka Schenka a Františka Navrátila. To, že se zabývá medailérstvím, je také známo. Během svého dosavadního výtvarného života se postupně prezentoval v několika výtvarných seskupeních, spolcích či skupinách.

V současné době je členem Výtvarného spolku Nová věc, v němž jsou ještě sochaři Jan Gajda a Pavel Vácha, akademický malíř Martin Pawera a malíř Ivo Sýkora. Několik let působil i jako pedagog na Střední umělecké škole v Ostravě. V jeho grafikách, ale také malbách dominuje příběh. Obrazy vyprávějí s velkým vtipem a sarkasmem o lidské fantazii, proměnlivosti našich tužeb, o našich přednostech, ale zejména slabostech. V Neuwirtových grafických opusech je všudypřítomná někdy jemná, lyrická, jindy velmi rafinovaná až satyrská erotika, často s humorným až sarkastickým podtextem.

Ano, Jiří Neuwirt se dovede smát sám sobě, dělat si legraci z lidí, různých období, která momentálně prožívá. Samozřejmě, že řadu motivů čerpá z klasické literatury. Ve svém výtvarném projevu dovede být ironický, hodně často sžíravý, ale také lyrický. Fantaskní představy vedou jedince k meditaci s vystavenými díly. Každý obrázek je dotykem s úžasnou člověčinou, tak trochu pábitelem, který ač dospělý, dovede výtvarně nádherně snít a hrát si. Výtvarná činnost mu přináší určitý pocit naplnění a štěstí, jak sám říká, a má radost, když se ozve třeba někdo z Belgie či Portugalska a projeví zájem o jeho grafické dílo. A stále se snaží, aby v jeho výtvarných opusech byla jakási magie, jisté tajemství a napětí.

„Současnou výstavu v Opoli mi zprostředkovala ostravská Galerie Mlejn, která udržuje s tímto městem dobré kontakty. Sám jsem byl na vernisáži v Polsku mile překvapen tím, jak Poláci se velmi živě zajímají o naše umění a kulturu. Nabyl jsem dojmu, že v minulosti tomu bylo naopak. Je to škoda, myslím si, že Poláci jsou v mnoha uměleckých oblastech velmi dobří a progresivní,“ dodává pohodový výtvarník Jiří Neuwirt.

Blížící se Vánoce stráví v rodinném kruhu, už se moc prý těší na svoje vnoučata, s nimiž si užije legrace. „Právě pro děti bych chtěl v příštím roce vytvořit nová leporela. Už před lety jsem na nějakých pracoval, která mi textem doplnili dnes už bohužel nežijící textař Jirka Bezruč a písničkář Pavel Dobeš. Chtěl bych obrázky teď doplnit vlastními texty. Stejně tak připravuji cyklus lidových zvyků pro děti, snad to zvládnu,“ dodává s úsměvem Jiří Neuwirt, který nosí stále v hlavě řadu nápadů.