Hned několik projektů v Dolní oblasti Vítkovic nebo Trojhalí na Nové Karolině už podle jeho projektů vzniká. Uznávaný český architekt Josef Pleskot, který v těchto dnech slaví šedesátiny, však svůj výrazný rukopis může vtisknout i další stavbám v Ostravě. Známá je jeho studie s názvem Bílý stín, která by mohla být přístavbou domu umění. V současnosti se začal zabývat i možnostmi rekonstrukce stadionu Bazaly.
Moravskoslezská metropole tak má po dlouhé době výrazného architekta, který se na ni dívá ze širších úhlů pohledu. To, jaká práce za Pleskotem stojí, nyní přiblíží také jeho velká výstava, která začíná v multifunkční aule Gong v Dolní oblasti Vítkovic právě v sobotu v 16 hodin slavnostní vernisáží. V neděli od 11 do 14.30 hodin se pak v Gongu uskuteční komentované prohlídky výstavy za účasti Josefa Pleskota a kurátora Pavla Brunclíka.
„Jádrem unikátní výstavy budou desítky fotek staveb architekta Josefa Pleskota a jeho AP ateliéru, jejich modely a také modely staveb, k jejichž realizaci nakonec nedošlo. K vidění zde budou i nejrůznější umělecká díla, jejichž autoři architekta Pleskota nějakým způsobem ovlivnili v jeho tvorbě. V rámci výstavy bude také představena kniha Josefa Pleskota s názvem Na cestě," přibližuje Pavel Brunclík s tím, že výstava bude k vidění denně od 10 do 18 hodin až do 29. března příštího roku.
„Josef Pleskot je neuvěřitelně všestranný architekt, umí navrhnout rodinnou vilu, budovu banky nebo přestavbu industriálního objektu. Je to architekt světového formátu," netají úctu architektově práci Jan Světlík, šéf strojírenských Vítkovic, který Pleskota do Ostravy přivedl a úzce s ním spolupracuje.
K tématu: O Josefu Pleskotovi:
| Josef Pleskot se narodil 3. prosince 1952 v Písku a žije v Praze. V roce 1979 absolvoval Fakultu architektury Českého vysokého učení technického v Praze. Roku 1991 založil AP-Atelier. K jeho nejznámějším dílům patří radnice v Benešově, vila ve Vraném nad Vltavou, přírodní stezka v Jelením příkopu a průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě, kancelářská budova Palmovka Park v Praze-Libni, úprava nábřeží řeky Loučné, obytné domy a rekonstrukce zámeckého pivovaru v Litomyšli. K nejnovějším stavbám patří areál ČSOB v Praze-Radlicích nebo budova vinařství Sonberk. Nyní pracuje na projektu revitalizace ostravských Dolních Vítkovic. Josef Pleskot je držitelem řady Grand Prix a dalších uznání a cen. |
TŘI OTÁZKY PRO JOSEFA PLESKOTA
close
zoom_in
Netajíte se tím, že je pro vás Dolní oblast Vítkovic srdeční záležitostí. Čím vás tak uchvátila?
Vždy mě fascinovala výroba železa i strojírenství. To, že mě osud zavál do Vítkovic, už dnes považuji za přirozené. Industriální architektura za mnou poprvé přišla restitucí rodinné továrny na vodoměry, podruhé v podobě zakázky rekonstrukce zámeckého pivovaru v Litomyšli a potřetí v podobě industriální megastavby v Dolních Vítkovicích, jejíž rozměr a význam může být jen těžko překonán.
Poté, co Vítkovice převzaly Landek Park, jste navrhl také úpravy tohoto areálu. Pak přibyl projekt na rekonstrukci Trojhalí na Karolině. Stává se z vás architekt, který mění tvář Ostravy. Uvědomujete si to?
Jako „cizinec" vidím v Ostravě velmi ostře její problémy, nemám slepotu každodenního obyvatele. Uvědomuji si velmi intenzivně, co historický vývoj Ostravě dal a co jí také vzal. Dá se říct, že přece jenom vidím problémy trochu z nadhledu, a to je důležité. Cíle musejí být velmi vysoké, aby se dosáhlo alespoň polovičních výšek. Začínat koncepce přízemně nikam nevede, pouze se motáte v kruhu. Tvář Ostravy se opravdu může změnit, ale nejde o radikální proměnu, jde do jisté míry i o návrat k původním předindustriálním hodnotám.
Jak se vám vůbec líbí v bývalém havířsko-ocelářském srdci republiky? Jací jsou podle vás dnešní Ostravané?
Nevím přesně, jací Ostravané byli, proto nemohu porovnávat. Vzpomínám si ale, když jsem byl malý kluk, maminka vždycky říkávala – dnes bude vysílat ostravská televize, to bude zajímavé. Dnešní Ostravané mi připadají přímí, ctižádostiví, agilní, touží po tom být vidět, mají specifický charakter, kterého si vážím.
