Máte mnoho ocenění z mezinárodních festivalů, několik Českých lvů. Co by pro vás znamenal úspěch Ostravy v boji o kulturní titul?

Všechny dílčí úspěchy, kterých jsem dosáhl, bych vyměnil za to, aby Ostrava vyhrála. Je to moje nejpalčivější mise. Nedokážu si představit, že bych si přál něco víc, než aby to dopadlo dobře. Kdyby se to nepovedlo, bral bych to jako nespravedlnost.

Co vás vlastně přivedlo k tomu, postavit se do čela týmu Ostrava 2015? Vždyť nejste s tímto městem nijak spjat…

Ostravská kultura mi byla vždycky velmi sympatická. Už od Petra Bezruče…

V čem je ostravská kultura jiná, jedinečná?

Je výjimečná stejně jako celé tohle město svým vznikem a vývojem. Kultura to tady měla vždycky daleko těžší. Pro mě je dále jedinečná třeba i v tom, že tu žije mnoho významných umělců, kteří nikam neutíkají a tvoří zde. Že to město mají rádi. Ostrava svojí kulturou zásadním způsobem obohacuje přinejmenším Českou republiku.

Stěžejní projekt přihlášky je výstavba kulturního klastru na Černé louce. Co by městu přinesl?

Ostravě stále chybí například městská galerie nebo koncertní síň. To a další stavby vytvoří na Černé louce celou novou čtvrť města, kde se bude rozvíjet kulturní život. Vítězný soutěžní projekt spojuje promenádou v zeleném prostředí jednotlivé budovy s řekou. Navíc bude stačit přejít kousek dál a člověk se dostane do dalšího nového centra – na Karolinu. A pak zase dál a budete v obnovené Dolní oblasti Vítkovic. Je na co se těšit.

Dokáže podle Vás Ostrava porazit Plzeň v souboji o EHMK 2015? HLASUJTE ZDE!

Jaké osobnosti současné ostravské kultury jsou vám nejbližší?

Nechci nikoho urazit tím, že ho neřeknu, protože zde působí mnoho kvalitních umělců. Mně jsou ale nejbližší nedávno zesnulý spisovatel Jan Balabán, básník Petr Hruška, výtvarník Jiří Surůvka nebo písničkář Jaromír Nohavica, fotograf Viktor Kolář. Z Plzně bych z těch, kteří tam žijí. asi nedokázal vyjmenovat nikoho…

Co říkáte na to, jak lidé samotní svými aktivitami kandidaturu Ostravy podporují?

Mohli bychom všechny přesvědčovat, že Ostrava kulturou žije, ale byla by to jen planá reklama, kdyby zdejší lidé projekt kandidatury nepovažovali skutečně za svůj. A to se tady naštěstí podařilo. Sledujeme akce, které tady spontánně bez našeho přičinění vznikají, a jsme za tu podporu rádi. Dělá nám to ohromnou radost.

Myslíte si, že má ale kandidatura Ostravy podporu i za hranicemi tohoto regionu?

Sám nejsem z Ostravy a tak se často potkávám s lidmi z jiných měst. A ti v devětadevadesáti procentech říkají, že Ostrava má větší šanci vyhrát. Více si to zaslouží a více to potřebuje. Víc může i dát.

Jak se před blížícím se vyvrcholením všeho toho velkého úsilí cítíte?

Když na tu zodpovědnost aspoň na chvíli zapomenu, tak je to výborné, jinak ale prožívám obrovské návaly nervozity. Kdybych v případě neúspěchu mohl cítit nespravedlnost jen vůči sobě, tak bych to ustál. V tomto případě ale cítím zodpovědnost za celé město, a to je mnohem silnější.

>> ČESTMÍR KOPECKÝ se narodil v roce 1952 v Praze, nyní žije v Českém ráji. Po studiu na FAMU pracoval v Československé televizi jako vedoucí výrobního štábu, od roku 1990 jako vedoucí tvůrčí skupiny. Po odchodu z ČT v roce 1999 se stal ředitelem Městského divadla v Karlových Varech, ředitelem Divadla Husa na Provázku. Založil společnost První veřejnoprávní, v níž dal jako producent vzniknout například filmům Nuda v Brně, Sluneční stát nebo Karamazovi. Kromě toho dnes učí na FAMU a DAMU v Praze, a především připravuje rozsáhlý projekt kandidatury Ostravy na titul Evropské hlavní město kultury 2015.
Všechny články k ostravské kandidatuře ČTĚTE ZDE!