Jak by to vypadalo v Československa po sametové revoluci, kdyby nedošlo k odsunu sudetských Němců? Historie, která se nestala, nyní ožívá před desítkami tisíc čtenářů na knižních stranách. Leoše Kyšu, jehož čtenáři znají jako Františka Kotletu, autora sci-fi literatury, k napsání příběhu inspirovaly skutečná místa a osudy lidí, včetně členů vlastní rodiny.

A začíná být jasné, že po více než měsíci od uvedení na trh se kniha Sudetenland stává novým bestsellerem. Knihkupectví už přiobjednávají desetitisíce výtisků do skladů a hovoří o hitu roku či dokonce celé dekády. Po sérii Šikmý kostel spisovatelky Karin Lednické se tak moravskoslezský region a jeho geografie znovu mohutně hlásí o slovo.

Co vás přimělo lehce odbočit od záběru své tvorby, kterým je čistokrevná sci-fi, a vytvořit román Sudetenland, jenž v sobě mísí dějiny a trochu historické fikce?
V Sudetenland jsem spojil dvě věci. Jsem rodák z Bruntálu, dlouhé roky jsem žil ve Dvorcích a pořád se tam vracím, takže Sudety a pohraničí jsou můj život, součást mého všeho – mého dospívání, uvažování, žití, vnímání. A zároveň tím, že jsem autor sci-fi, je pro mě přirozené pracovat s alternativní realitou, s fikcí.

I v takto citlivém a pro mnohé ožehavém tématu?
Všichni, kdo žijí v pohraničí, v Sudetech – ať už tady v těch naších nebo na západě Čech – si musí alespoň jednou za život položit otázku: Co by bylo, kdyby…? Co kdyby nedošlo k odsunu? Co by bylo, kdyby Němci v pohraničí zůstali?

Takže jste vlastně čtenářům otázku položil za ně…
Přesně tak. Kniha se zamýšlí v různých aspektech právě nad touto otázkou. Bylo by pohraničí jiné? Lepší? Jak by vypadalo? Tuto otázku jsem si položil jako autor sci-fi literatury a zároveň jako rodák ze Sudet.

Zmínil jste, že váš život a Sudety jsou spojené nádoby. Dotýkal se nějak v minulosti odsun vaší rodiny?
Moje rodina je se Sudety velmi silně spojena. Můj děda osobně prováděl odsun Němců a prováděl také přísun nového obyvatelstva. Rodinné příběhy, historky, s tím vším jsem vyrůstal. Přemýšlení nad tímto tématem, velkým tématem našich moderních dějin, mi proto bylo velmi vlastní. Proto jsem spojil tyto dvě zmíněné linie.

A čísla z knihkupectví říkají, že výsledek opravdu stojí za to, viďte?
Na výsledku je hlavně hrozně zajímavé to, že odpověď na tu moji otázku „coby kdyby“ lidi hrozně zajímá. Vůbec jsem nečekal, že se kniha bude takto prodávat, protože jsem způsob zpracování tématu považoval za dosti intimní a možná trochu už starší, dávný. Přesto to lidi hodně baví, kniha bourá žebříčky a samotného mě to hodně překvapuje. A překvapuje mě také to, že samotné reakce zohledňují skutečnost, že kniha není ideologická. O to jsem se velmi snažil, aby byla pro všechny stejná, opravdová, co nejvíc pravdivá a autentická. Je vidět, že čtenáři to oceňují a z toho mám největší radost.

Uplynulý víkend jste byl i s touto knihou jednou z hlavních tváří nového knižního festivalu doslova pro závisláky. Co na něj říkáte?
Jako moravskoslezský rodák jsem moc rád, že se akce konala tady a že experiment rozjet velmi specifický knižní festival zamířil do Ostravy. Myslím si, že tento region často bývá opomíjen těmito kulturními akcemi, proto jsem moc rád, že se to povedlo a lidé dorazili. Že se do toho Knihy Dobrovský, které festival zorganizovaly, pustily. Výsledek stál za to.

Jak jste si akci užil?
Přišla spousta lidí, bylo to velmi zajímavé a záživné. Přijela obrovská spousta autorů ze všech koutů České republiky, s nimiž jsem si mohl popovídat. A hlavně čtenáři byli skvělí a nadšení. Padaly bezvadné dotazy, jsem proto díky nim také nadšený a doufám, že tradice této akce bude v Ostravě pokračovat.

Medailon autora
Leoš Kyša je český spisovatel, vysokoškolský pedagog, publicista a bývalý novinář. Narodil v roce 1979 v Bruntálu a svůj vztah k regionu neustále zdůrazňuje. Od roku 2010 publikuje pod pseudonymem František Kotleta, v žánru sci-fi a postapokalyptické literatury je velkou hvězdou, úspěch slavila zejména jeho trilogie Bratrstvo krve, která jej katapultovala mezi přední české autory. Velký úspěch slavila také série Spad a spoluautorská série Legie. Román Sudetenland je jeho první knihou, která v sobě mísí klíčové téma naší národní historie s jemu blízkou fikcí. A také jednou z mála knih, kterou vydal pod svým vlastním jménem.