„Akademický malíř Karel Lepík, rodák z Metylovic, od poloviny devadesátých let působí jako vysokoškolský učitel kresby a malby na Ostravské univerzitě. Studoval na Pražské akademii v uvolněné kulturní atmosféře druhé poloviny šedesátých let u proslulého figuralisty Karla Součka a také u bytostného moderního krajináře, malíře a grafika Jiřího Johna,“ představil malíře v úvodním slovu profesor Antonín Grůza.
Lepíkovu tvorbu výrazně ovlivnil i studijní pobyt na Academia Belle Arti Pietro Wannucci v italské Perugii. „Od jeho první výstavy obrazů v Závodním klubu Válcoven plechu uplynulo neuvěřitelných čtyřicet let. Ačkoliv už oslavil šestašedesátku, Lepíkův tvůrčí elán neutuchá a při výběru obrazů na tuto výstavu mapující posledních deset let jeho tvorby by bylo možné vybrat exponáty hned pro několik takových instalací,“ uvedl Grůza. Výstavou Obrazy z let 1996 – 2006 Lepík navazuje na předchozí expozici ve frýdeckém zámku pořádanou před jedenácti lety. Neznamená to ovšem, že by jeho díla po tu dobu nebyla vidět, naopak během posledních deseti let vystavoval na mnoha samostatných i kolektivních výstavách v Česku i za hranicemi.
Návštěvníci by se měli připravit na typický Lepíkův mírně abstraktní, ale hodně filosofický náhled na svět. Nepřehlédnutelné jsou jeho perutě nesoucí se celou výstavou. Rozhodně to není náhoda, cyklus Křídla byl tématem i jeho poslední výstavy v ostravské Galerii Student na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity. Křídla připomínající více anděly než ptáky evokují zvláštní spojení religiózního pohledu na svět a starých pohanských bájí. Mezi vystavenými díly se ovšem najde i mnoho takových, ze kte-rých dýchá příroda, moře a nebe i divoké přírodní národy.
Na obrazech se rozhodně nezapře ani malířova „figurální minulost“, třebaže lidské postavy dávno nejsou jeho stěžejním námětem. I do těch ale Lepík vnáší své svérázné vidění světa. „Nejvíce mě zaujala Princezna. Je to obraz, ze kterého dýchá energie a divokost,“ řekl jeden z návštěvníků výstavy Radomír Petroš z Dobré.
