Sochař, restaurátor, ale také velký gurmán života Jan Gajda absolvoval v roce 1977 na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně u Františka Navrátila a Ladislava Martínka. Ale opravdovou sochařskou školu života získal později, od svého otce, znamenitého akademického sochaře Vladislava Gajdy, s nímž dlouhá léta spolupracoval a vytvořili mnoho pozoruhodných plastik. Ale to už bydlel Jan Gajda v Ostravě.
Počátky jeho tvorby – to jsou převážně lyrické figurální kompozice. Snad za všechny se mi vybavuje jeho Dívka v klobouku, lyrický symbol mládí a něhy. Z jiného rodu je jeho Babička – figurální komorní plastika, z níž pryští životní filozofie a moudrost předků nebo například Stužkonoska modrá. Už v těchto zajímavých pracích prokazoval autor smysl pro krásu materiálu, cit pro rovnováhu a zároveň jednoduchost tvaru. Jan Gajda se nikdy nebál pracovat a experimentovat s novými materiály a zkoušet jiné technologie.
Během let se jeho sochařský rukopis mění. Z figurálních kompozic přechází na abstraktní tvary. Vytváří dřevěné plastiky, sloupy inspirované filozofií našich předků. Snaží se vdechnout koloběh přírody do svých výtvarných realizací. Se svým bratrem Jakubem se také podílel a podílí na restaurování desítek sakrálních památek nejenom v Moravskoslezském kraji. Jan Gajda spoluzaložil před dvaceti lety Výtvarný spolek Nová věc, v němž jsou ještě akademický malíř Martin Pawera, grafik Jiří Neuwirt, sochař Pavel Vácha a malíř Ivo Sýkora. Společně s jeho členy absolvoval řadu výstav po celé České republice.
V současné době žije a tvoří v Ostravě-Nové Vsi, kde proslul nejenom jako sochař, ale také jako úžasný kulinář a jeho pochoutky jsou vyhlášeny široko daleko. Jeho šedesátiny, které připadají na dnešek, oslavil už se svými přáteli trošku recesně letos v létě. Ale téměř stovka gratulantů si opravdu pochutnala na jeho masových, rybích, ale také sýrových specialitách. Jak sám jubilant tvrdí: „Není vždy snadné vdechnout život kameni, ale život nesmí být pro nás kamenem,“ tvrdí šedesátník Jan Gajda.
