Abychom rozhovor nespáchali v jeho domácím divadelním prostředí, nebo někde v kavárně, rozhodli jsme se společně vypravit do Amfiteátru u Vily na Landeku, což samozřejmě mělo svůj hluboký význam. Je ale zbytečné chodit kolem horkého kafe, které jsme si spolu dali, rovnou šlápněme do otázek, které snad nepatří mezi tradiční novinářské. 

Už jsi slavný a poznávají tě na ulici lidi?
Neee, rozhodně ne… (smích) Na ulici mě ještě lidi vážně nepoznají… Když jsme ale hráli v Děčíne na zájezdu úspěšné představení „Transky, body, vteřiny“ tak jsme druhý den s kolegyní jeli do Prahy a šli na nádraží a nějaká paní nás tam odchytila, že na nás byla včera v divadle a že se jí ty Transky moc líbily… To bylo dobrý… Asi jedna z živějších zkušeností (ve velkých uvozovkách) s tou slávou.

Pomohlo ti nějak ke „slávě“ i nedávné ocenění tvého herectví? Jakoupak cenu jsi to vlastně dostal?
Dostal jsem Cenu divadelní kritiky, dříve známou jako Cena Alfréda Radoka, v kategorii Talent za rok 2019. K tomu jsme ještě jako Divadlo dostali cenu Inscenace roku a také cenu Poprvé uvedená česká hra roku 2019 a to všechno právě za Transky. Ještě jsme měli dvě další nominace – a to na divadlo roku a já ještě za herecký výkon. Ale ta historka s tou paní je sice poměrně čerstvá, ale bylo to ještě před oceněním, takže to souvislost určitě nemá. Tu cenu jsem dostal až v později. Na internetu oznámili pořadatelé výsledky v době korony a slavnostní předání proběhlo až po ukončení omezení v červnu. 

Nominovaný jsi teď i na další ceny – takže asi budu znát brzy někoho slavného… Na Ceny Jantar jsi navíc opravdu v dobré společnosti! Nominovaný jsi mezi muži v kategorii Činohra společně s herci Janem Fišarem a Norbertem Lichým. Co ty na to?
Je mi ctí být mezi ostravskými bardy – konkurence je doslova veliká a silná. S Norbertem spolu hrajeme často – skoro ve všem od Spalovače mrtvol po Školu základ života. S panem Fišarem jsme se už na jevišti také párkrát potkali – například na Letních Shakespearovských slavnostech ve hře Hamlet. A pak když jsem na konzervě hostoval v Macbethovi. S oběma konkurenty tedy vycházím velmi dobře.

Víš, jak to dopadne? Tipneš si?
To tedy nevím… (smích) Nemůžu tipovat, oba kolegové jsou herečtí bardi. Oba dva jsou vynikající herci. Norbert se mi třeba moc líbil v Maryše, kde hraje Maryšina otce Lízala. Pan Fišar je zase nominovaný za Odcházení, takže nemusím pátrat po jeho dalších skvělých hereckých výkonech… Sice si zdravě si věřím (smích), ale nevidím to nějak divoce…

Nicméně my jsme si dnes spolu vyšlápli na vrchol Landeku do Amfiteátru u Vily Na Landeku, abychom se podívali na „místo činu“… Prozradíš, co se tady chystá?
Odehrajeme tady představení Bezruči v 60 minutách. Původně bylo myšleno, že nazkoušíme něco navíc, abychom se jen rozloučili s diváky a s uplynulou sezónou, která tak nějak byla nebyla… Domluvila se spolupráce s Vilou na Landeku, kde jsme chtěli to představení zahrát a tímto poděkovat za podporu divákům a před prázdninami se s nimi v tomto krásném prostoru rozloučit. Počasí nám nevyšlo a tak jsme program museli přesunout k nám do Bezručů, ale protože máme z toho představení opravdu radost, a jelikož to bylo veselé a tvořivé zkoušení, rozhodli jsme se že se spolupráce s Vilou nevzdáme. Ještě před tím, než odstartujeme novou sezónu u nás v divadle, pokusíme se za příznivého počasí odehrát Bezruče v tomto krásném prostoru s nádherným výhledem na Ostravu znovu.

Kdekdo možná litoval, že právě kvůli počasí vaše venkovní červnové ukončení sezóny vypustil. Má tedy možnost vidět v pátek 28. srpna ve Vile Na Landeku kompletní představení tak, jak jej viděli diváci před prázdninami?
Diváci nebudou určitě o nic ochuzeni! A mohou se těšit na opravdu specifické pojetí našich inscenací. A přestože jde jen o úryvky z našich her, určitě toto netradiční představení pochopí i ti, kteří nás třeba ještě nikdy v divadle neviděli. K mým oblíbeným scénám patří například situace, kde v krátkém časovém úseku odehrajeme představení Škola základ života, kde normálně hraji jednoho z žáků, ale protože nás v „šedesáti minutách“ hraje jen pět, mám možnost si vyzkoušet roli učitele. S Majdou Tkačíkovou si pak zase třeba prohodíme role a já odehraji její Hedu Gablerovou a ona mou Zdenu Koubkovou z Transek.

Diváci se už určitě těší nejen na zmíněný Landek, ale i k vám do divadla na podzimní část sezóny, která snad bude klidnější než ta letošní jarní. Vy jste taky měli prázdniny a právě jste začali znovu zkoušet. Co se tedy chystá?
První letošní premiérou bude Mechanický pomeranč, ve kterém mám hlavní roli, a který byl už rozezkoušený, ale v generálkách jsme ho museli kvůli koronavirovým opatřením pozastavit. A dále se diváci mohou těšit na připravovanou inscenaci Lásky jedné plavovásky v režii našeho uměleckého šéfa. Určitě obojí bude stát za to. Ale nyní se soustředíme na vystoupení ve Vile Na Landeku, kam všechny srdečně zvu. Pod širou oblohou totiž opravdu nehrajeme často!

Takže míříme zpět z vrcholu Landeku a já už se těším na představení Divadla Petra Bezruče pod titulem „Bezruči v 60 minutách“, které se odehraje v pátek 28. srpna v Amfiteátru u Vily Na Landeku v Ostravě-Petřkovicích od 19.30 hod. Koná se za každého počasí a v případě trvajícího deště se přesouvá do nedaleké Kompresorovny v Landek parku. Vstupenky jsou ještě k mání ZDE a více informací včetně videopozvánky najdete ZDE.

Marek Slonina