Někdejší absolvent špičkové Střední umělecké keramické školy v Bechyni zasvětil téměř půl století zejména užité keramice. Jeho keramické nádobí, ale také nápojová a dekorativní keramika, včetně světel a nástěnných hodin zdobí už řadu let interiéry restaurací, hotelů, kaváren, čajoven, cukráren, pizzerií či obřadních síní. A to nesmíme zapomenout na originální keramické ceny pro sportovní soutěže či dokonce světové šampionáty.

Na počátku všeho hledejme také sport. „Po dokončení keramické školy v Bechyni byly – v té době – hranice na Západ uzavřeny, psala se sedmdesátá léta. V té době jsem skákal na trampolíně. Tomuto sportu se věnovalo tehdy poměrně málo jedinců. A když se vytvořilo reprezentační družstvo, mohlo dokonce vycestovat do Rakouska. Dnes to zní, zejména pro mladé lidi, jako něco neuvěřitelného, ale byla taková realita,“ vzpomíná dnes s hořkým úsměvem Milan Pracný. „A právě v Rakousku jsme dostali nabídku naučit se skákat na trampolíně dvojitá či trojitá salta ve stylu kanadského Solley Cirkusu. Dokonce jednou se na naše vystoupení přijeli podívat američtí producenti. A dokonce nás angažovali na turné po Španělsku. Pobyt v prostředí šoubyznysu, svobodné společnosti, mi otevřel oči do budoucna,“ dodává Milan Pracný.

„Po návratu ze Španělska jsem se nějaký čas živil coby reklamní pracovník. A koncem osmdesátých let, kdy se u nás poměry malinko uvolňovaly, jsem se vrátil ke keramice. Požádal jsem tehdejší městský národní výbor, zda bych mohl mít „živnost“ a provozovat to, o čem jsem dlouho přemýšlel, snad i snil. Naštěstí přišla svobodná devadesátá léta, s manželkou jsme mohli dokončit stavbu našeho ateliéru,“ vypráví Milan Pracný.

Jeho umělecké výrobky zaznamenaly obrovský boom, v bíloveckém ateliéru si podávali štafetu prestižní zákazníci, ale také renomované firmy a instituce, včetně těch zahraničních. Milan Pracný mohl absolvovat studijní cesty za keramikou do Španělska, Skandinávie, Francie, Afriky, Tichomoří…

V USA se sešel s Haškem

Dokonce v roce 1994 byl Milan Pracný pozván společně s manželkou na uměleckou prezentaci své práce na jednu z univerzit ve státě New York. „Přednášky na univerzitě mi tlumočil jeden český lékař, pan doktor Šafář, který žije v zámoří už řadu let. A dostal jsem také pozvání do Buffala, kde v té době prožíval svou slavnou éru náš hokejový brankář Dominik Hašek. Pan doktor ho jednou pozval na večeři k sobě domů. A současně i celou rodinu, u níž jsem byl ubytován. Nedovedete si představit, co to způsobilo. Všichni se naparádili, jakoby šli na ples, děti rodičů, kde jsem momentálně bydlel, když ve škole oznámili, že večeřeli s Haškem, najednou nebývale stouply ve společenském žebříčku v očích svých spolužáků. No i s odstupem let si uvědomuji, jak neskutečně byl Dominik Hašek populární v zámoří.

Když nedávno Milan Pracný oznámil, že na přelomu května a června s keramickou tvorbou končí, bylo to pro mě zprvu překvapením. Pravda je, že jeho výrobky, ale i užitá umělecká díla zdobí významné interiéry, řadové domácnosti, jeho keramiku vlastní i významné osobnosti, za všechny uveďme například exprezidenta Václava Klause.

„Momentálně nevím, zda mi bude chybět keramický kruh. Keramickou pec si odveze do Čech jedna bývalá špičková manažerka, která změnila styl života a na Šumavě chce relaxovat s keramikou. Když se ohlížím za svou dosavadní tvorbou, myslím, že jsem prožil smysluplný život, něco vytvořil, podíval jsem se po světě, takže zážitků mám habaděj. A protože mám většinou mladší kamarády, s nimiž jezdím na různé výlety a chtějí vždy po mně, ať jim vyprávím, jaké je to vlastně to stáří… Takže následují často veselé historky ze života. Ale vážně, rád bych, kdyby někdo v mém ateliéru chtěl pokračovat v práci s keramikou. Synové to nebudou, vybrali si jiná povolání, což jim ale nezazlívám. Těším se, že se s manželkou vypravíme třeba někam na kolech, kde jsme ještě nebyli. Zkrátka si užít seniorská léta, pokud zdraví dovolí,“ uzavřel naše setkaní Milan Pracný.