Je známo, že skupina Kryštof si dává na rok koncertní přestávku. Proč jste se tak rozhodli?
Pauzu máme naplánovanou už dva roky dopředu. Rozhodli jsme se po zralé úvaze. Máme za sebou skoro pět úspěšných a velmi vyčerpávajících let. A k tomu, abychom připravili nový kvalitní materiál, bude proto lepší, když necháme nejenom sebe, ale i naše fanoušky trochu vydechnout. A pak se s novou energií zase rádi vrátíme.

Takže přestávka se vším všudy? A co vaše filmové a televizní projekty?
Mám před sebou pouze dva divadelní, jeden v pražském Národním divadle a druhý v Divadle Ungelt. Takže během roku bych se chtěl věnovat s kapelou více komponování. Během pauzy už budeme natáčet nové album. Bude to spíše přestávka veřejná, nikde nás nebude moc vidět, o to více chceme pracovat.

Nebude se vám stýskat ani po herectví?
Ani ne. Herectví mám spíše jako koníčka, prim pro mě hraje kapela. Když se objeví něco zajímavého a časově je to možné skloubit, tak do nějakého projektu vstoupím, ale hlavní je pro mě muzika. Navíc tu pauzu už také potřebuji a moc se na to těším.

Jak daleko jste s novým cédéčkem?
Nechtěl bych zatím moc prozrazovat, ale už máme hotových asi pět písniček, jsme ve stadiu, kdy se domlouváme o tom, kdo by to mohl produkovat, takže polovina desky už je na světě.

Hrajete na akci, kterou pořádá společnost, jež se zaměřuje na sběr a recyklaci elektroodpadu. V čem je vám mobil přítelem, a kdy naopak nepřítelem?
Tím, že jsme stále na cestách a mám na starosti management kapely, jsem neustále na příjmu. V tom je mobil přítelem. Tahle akce se netýká jenom mobilů, souvisí s recyklací drobného elektroodpadu. Známe kontejnery na papír, plasty, a na elektroodpad zatím chyběl, je to osvětová akce. No a pokud hovořím o mobilu jako nepříteli, to, že jste stále v kontaktu s lidmi, je sice hezké, ale zase vám to bere soukromí a klid a mobil vás může kdekoliv a kdykoliv dohnat.

Působíte především v Praze, bydlíte v Podkrkonoší. Nestýská se vám někdy po Havířově či Ostravě?
To víte, že se mi stýská. Ale práce mě tam dovedla, osud těžko změníte. Dostal jsem nádherné role v pražském Národním divadle, měl jsem možnost se trošku více ukázat před televizní kamerou, a to mi Praha umožnila, takže nelituji. Nicméně sem, do Ostravy a Havířova, se vždycky vracím rád, jsem srdcem Ostravák, to mi nikdy nikdo nevezme.

Co vás v poslední době nejvíce potěšilo?
Musím to zaklepat, poslední dobou jsme měli se skupinou hodně hezké zážitky. Jednak se nám vydařilo turné k albu Jeviště, v Ostravě jsme hráli v plné ČEZ Aréně, atmosféra byla tady úplně nejlepší, taky vzpomínám na naše KinoTour, zájem publika nás potěšil – bylo to přes šedesát vyprodaných koncertů. Máme za sebou úžasné festivalové léto, takže co chtít více? A vzhledem k tomu, že se nechceme lidem zprotivit, tak to je důvod, proč si dáváme onu roční pauzu…