Nemůžu začít jinak než otázkou, jak probíhala příprava letošního ročníku Letních shakespearovských slavností s výhledem konce kovidové pandemie?

My jsme věděli, že doba kovidová nekončí a s tímto vědomím jsme i k celému ročníku přistupovali. Snažili jsme se vybudovat nutná bezpečnostní opatření stejně jako minulý rok, aby mohl celý festival proběhnout bezpečně.

Když se vrátíme k minulému roku, tak musíme připomenout jedno slavnostní představení určené speciálně pro lidi bojující s covidem v tzv. první linii. Jak složité bylo naplnit hlediště lékaři, zdravotníky, policisty, hasiči a podobně?

Vodítkem k tomuto rozhodnutí bylo vědomí, že jsme byli v podstatě jedinou velkou venkovní kulturní akcí, která v té době v Ostravě mohla probíhat. Takže jsme sami cítili, že bychom měli lidem, kteří v té nejvypjatější době mimo mnoho jiných strastí museli překonávat třeba dlouhá odloučení od rodin nebo velmi dlouhou dobu fungovat v opravdu obtížných pracovních podmínkách, tímto způsobem něco vrátit a poděkovat. Nejprve jsme se proto zeptali herců účinkujících v Komedii omylů, protožo o představení právě této inscenace se jednalo, jestli by do toho šli, a ukázalo se, že všichni souhlasí. Pak jsme se ale museli dohodnout také s dodavateli technických služeb a nakonec se spojit právě se zástupci všech těch složek, kterých se to týkalo. To představení pak bylo opravdu darem těm lidem, kteří za nás všechny v době pandemie bojovali.

Letní shakespearovské slavnosti na Slezskoostravském hradě v Ostravě.
Tři, dva, jedna… Shakespeare! Letní shakespearovské slavnosti v Ostravě začínají

Přesto chybělo jen velmi málo a loňský ročník se vůbec neuskutečnil. Vím, že probíhala řada jednání s hygieniky. Nebylo loni riskantní pustit se do přípravy takového festivalu?

Jen asi týden před začátkem festivalu nastal okamžik, kdy došlo k rozhodnutí hygieny stopnout veškeré kulturní akce v Moravskoslezském kraji. Následné zpřísnění pak neumožňovalo prakticky nic pořádat. Ale během onoho týdne se tehdejší stav přezkoumával, jestli by se některé akce za určitých podmínek a v menším měřítku nemohly odehrát. My jsme se rozhodli opravdu zariskovat, i když jsme věděli, že celý podnik může být ztrátový. Věřili jsme ale, že se nám festival podaří zrealizovat. Plánovali jsme případně rušit představení po jednom, vždy to nejbližší, a nikoli celý projekt. Také chci zmínit, že se nám dostalo velké podpory ze strany ostravského magistrátu a vedení kraje. Myslím, že pomohla i naše vlastní iniciativa komunikovat se zaměstnanci hygieny a přinášet možná řešení.

Letošní LSS nabídly v hledišti jednu novinku – divácké lóže. S jakým zájmem se novinka setkala u diváků?

Nápad zřídit lóže vznikl ze snahy zlepšit akustické podmínky v amfiteátru Slezskoostravského hradu, kde se představení odehrávají. Diváci slyší velmi dobře, protože za sebou mají zeď arény, ale mnohem hůře se slyší herci vzájemně na jevišti, protože k nim zřetelně doléhá ruch dopravy na nedaleké silnici. Pro herecké soubory takto vznikal jistý diskomfort. Následně jsme chtěli celý nápad rozvést k výsledku, který by se blížil podmínkám londýnské divadelní scény Globe v době, kdy pro ni Shakespeare tvořil. Tehdy ta vyvýšená patra patřila bohatšímu publiku. U nás si lóži může za slušnou cenu koupit kdokoli, kdo vyhledává romantické chvíle v rámci kulturního programu.

Hynek Čermák
Hamlet je tak trochu puberťák, říká Hynek Čermák

Součástí je ale také občerstvení…

Určitě. Očerstvení je v lóži součástí celého servisu. Chtěli jsme takto vytvořit nový typ zážitku. K prodeji vstupenek do lóží jsme přistoupili obezřetně, pozvolna, abychom si nejprve zkusili, jak bude publikum na tuto novinku reagovat. Mimo jiné jak budou diváci spokojeni s viditelností jeviště. Sami jsme nevěděli, co od nápadu očekávat, protože jsme si nemohli nic vyzkoušet dopředu, museli jsme počkat, až dotyčná firma Scaserv vybuduje celou kontrukci, v jejímž rámci lóže fungují. Ta nám ale vyšla ve všem vstříc, spolupráce byla skvělá.

Musím přiznat mé vlastní obavy z toho, že kvůli producentským aktivitám v rámci LSS pověsíš herecké řemeso úplně na hřebík. Ale v poslední době ses objevil v televizním seriálu, následně jsi až do nešťastného zranění účinkoval v roli Antifola v Komedii omylů, se Třemi tygry jsi natočil film Jackpot… Takže jaké jsou tvoje herecké ambice do budoucna?

Já jsem nikdy neřekl, že s herectvím končím. Navíc když se setká dobrá parta, tak mě to dokáže ohromně nabít energií. Mám to moc rád, mám rád ty lidi okolo, takže pro mě to úplně uzavřená věc není. Samozřejmě vzhledem k tomu, že mám tři děti a vzhledem k náročnosti přípravy festivalu, se nemůžu vrhnout do angažmá nebo dlouhodobějších projektů. Když ale přijde příležitost, která mi časově vyhovuje, tak moc rád přijmu. Třeba právě natáčení s Třemi tygry mě nadchlo, podobnou atmosféru při natáčení jsem nikdy jindy nezažil.

Ondřej Malý jako král Alonso v Bouři
Ondřej Malý se vrací do Ostravy. Jako král z Bouře Shakespearovských slavností

Není tedy vyloučeno, že tě diváci v budoucnu uvidí jako herce v nějaké nové inscenaci ostravských Letních shakespearovských slavností?

To je trochu jiná otázka. Sám víš, že už když jsme dělali Komedii omylů v roce 2008, tak jsem musel zvládat všechny náročné produkční záležitosti. Zkrátka buď stojíš na straně „za“, anebo jsi na jevišti. Ale dělat obě věci najednou, myslím si, není příliš šťastné. Možná že někdy v budoucnu budu natolik schopný produkci zajistit dopředu, abych měl volné ruce k hraní. Ale pak je taky otázka, jestli o mě bude stát režisér… 

(smích) Ano, všichni známe takové ty ředitelské role – třeba přijít na konci v Hamletovi jako Fortinbras a slíznout smetanu. Nebo jsou i další, které bys jistě dokázal při svém pracovním zápřahu zvládnout, ne?

Na druhou stranu tím, že jsem vždy u vzniku nové inscenace, tak radost z tvorby, kterou mají při zkoušení herci, já vlastně prožívám úplně na začátku. Nechodím samozřejmě nikoho kontrolovat, ale většinou se celého procesu vzniku inscenace až do premiéry účastním. Takže si kreativitu užívám i bez toho, abych v inscenaci hrál.