Pěstování oblíbených borůvek je poměrně jednoduché, měli byste však vědět, že keřík potřebuje kyselejší půdu. Což znamená, že zemina musí obsahovat rašelinu, která rychle vysychá. Pro pěstování použijte substrát určený pro rododendrony, azalky nebo kamélie. Borůvkám musíte také dopřávat pravidelnou zálivku. Potřebují také dostatečně velkou nádobu, zpočátku alespoň o objemu deset litrů. Svědčit jim bude slunné až polostinné místo, ne příliš teplé, doporučuje se západní strana.

Speciálně pro malý prostor lodžií a balkonů byly vyšlechtěná odrůda Heidi. Koupit si můžete dvouleté rostliny zhruba dvacet centimetrů vysoké. Na lahodné modré kuličky se můžete těšit až po řádném zakořenění od druhého roku po výsadbě. Keřík dorůstá do výšky metr a půl, mrazuvzdorný a dlouhověký. Pro pěstování v květináčích se hodí také odrůdy Top Hat nebo Duke. Na rozdíl od běžných borůvek kamčatské borůvce Modrý triumph vyhovuje jakákoliv půda a nevyžaduje rašelinu.

Podobné nároky má i brusinka. Vyžaduje spíše sušší, kyselejší a dobře propustnou půdu, nejlépe směs lesní hrabanky a humózní země. Její oranžovočervené plody mají pikantní chuť. Vyzkoušejte odrůdu Koralle, která plodí dvakrát ročně – v červnu a srpnu.

Horké kompostování je sice náročnější, ale prvotřídní hnojivo vzniká dříve.
Horké kompostování zneškodní plísně i choroby rostlin. Jak kompost založit?

Tradiční bobulovinou českých zahrad býval rybíz. Červenému a bílému rybízu se daří nejlépe v humózní, vlhčí zemině, s mírně kyselou reakcí. Černý rybíz je poněkud náročnější, dobře se mu daří spíše v lehčím substrátu. Naopak snese více vápenatou půdu. Pro pěstování v nádobách je vhodný třeba sloupovitý černý rybíz. Bude však potřebovat květník o obsahu minimálně patnáct litrů. Na plody bohaté odrůdy jsou především Rovada, červených rybízků se dočkáte až na přelomu července a srpna, odrůda Primus potěší milovníky žlutých bobulek.

Maliník nevyžaduje žádné speciální podmínky, ale na lodžii a balkonu bude potřebovat dostatečně velký prostor. Výhony dosahují podle druhu délky jednoho až tří metrů, mají tendenci se plazit nebo pnout, takže budete neustále prořezávejte všechny mrtvé výhonky a větvičky, které brání novému růstu. Maliníky a stejně tak ostružiníky tvoří každoročně nové výhony, vyrůstající z odnožujícího kořenového systému, které druhým rokem odumírají, a jejich místo zaujímají výhony nové. Kořenový systém se proto stále rozrůstá, a potřebuje tak i stále větší nádoby.

Na trhu však najdete speciální balkonové odrůdy bez trnů, třeba Maddalena či Little Sweet Sister, které dorůstají jen do necelého metru. V případě ostružníku pro vysazování do květníku vyzkoušejte odrůdy Loch Ness či Navaho. Existují i kříženci malin a ostružin, například odrůda Tayberry. Výhodou je, že na rozdíl od ovocných stromů jsou bobuloviny ve většině případů samosprašné.

Balerínky na terase

Také zakrslé ovocné stromky jsou pro pěstování na balkoně jako dělané. K mání jsou jabloně, hrušně, broskvoně, nejlépe ve formě oblíbených balerínek sloupovitého tvaru, odborně zvaných kolumnární. Jsou to štíhlé malé stromky s krátkými větvemi, které jsou plody doslova obsypané. Výšku dřevin můžete dokonce lehko přizpůsobovat zkracováním vrcholového výhonku. Mezi známé jabloně sloupovitého růstu patří odrůdy Bolero, Red Spring, Sonet či Suncats. Obzvlášť oblíbená je i odrůda hrušky Zlata či třešně Silvia.

„Slunné balkony jsou ideálním místem pro pěstování meruňky Aprigold s plody běžné velikosti, anebo zakrslé švestky,“ nabízí další tipy Daniel Brychta, odborník z oddělení zahrady v projektových marketech Hornbach. Zárukou úspěchu je správný výběr nádoby na pěstování, substrátů a přísad. „Hruškám a jabloním se daří v menších květináčích s průměrem čtyřicet centimetrů, třešním či broskvím vyhovují větší nádoby s průměrem minimálně padesát centimetrů,“ doporučuje odborník z Hornbachu.

V rámci různých oslav či festivalů se v komunitních zahradách potkávají nejen sousedé, ale lidé z celé čtvrti.
Komunitní zahrady rostou jak houby po dešti

Nezapomeňte na dostatečnou drenážní vrstvu na dně nádoby, která zabrání přelití dřeviny. Substráty kupujte podle druhu vysázených rostlin. Dřeviny pěstované na balkoně se odvděčí bohatou úrodou jen v případě, že jim dopřejete dostatek světla a pravidelný přísun živin. Ideální je terasa orientovaná na jih nebo západ.

Nezapomeňte na pravidelné zalévání. Pokud jste dřeviny nevysadili do samozavlažovacích nádob, zalévejte je ráno i večer. Dopřejte jim také dostatek hnojiva. „V čase kvetení potřebují rostliny minerální hnojiva v podobě zálivek. Důležité je připravit správnou koncentraci podle návodu na obalu. Nesprávným poměrem byste mohli totiž rostliny spálit,“ upozorňuje Daniel Brychta.

Zkušenější zahrádkáři se mohou pustit do pěstování citrusů, které potřebují slunné místo, velké pěstební nádoby, ale nevyžadují časté hnojení. Na dno nádoby se vloží drenáž, speciální zemina určená pro citrusy a sazenice. Citrusy nesnesou přelití ani sucho, je třeba je zalévat pravidelně. Je také třeba myslet na to, že jim neprospívá chlad a přírodní mráz. Pokud se do pěstování citrusů chtějí pustit i začátečníci, pro začátek by měli volit citron – je na pěstování nejméně náročný.

Něco pro zdraví? Muchovník nebo arónie

Muchovník Lamarkův vás na jaře potěší záplavou drobných, voňavých, hvězdicovitých bílých květů, v červenci budete moci sklízet drobné temné plody, které kromě jiného obsahují velké množství vitamínu C a B12 a zdraví prospěšné minerály. Mají velikost hrášku a chutnají sladce, s lehce pikantní, trnkovou příchutí. Muchovník dorůstá do výšky až osmi metrů, v nádobách však lze pěstovat naroubované nízké kmínky.

Také arónie, původem nenáročná severoamerická dřevina, slibuje krásu a zdraví. Nejrozšířenějším zdejším druhem je temnoplodec černoplodý, kterému se pro podobnost s plody jeřabin často přezdívá černý jeřáb. V květnu upoutá bílými květenstvími, v létě můžete sklízet trsy černo-fialových jedlých malviček. Mají trochu trpkou příchuť, která se dá zmírnit dalším zpracováním nebo přidáním cukru či medu. Jejich zdravotní účinky jsou široké. Není náhoda, že arónie tak bývá označována za královnu v boji proti civilizačním chorobám.