Vodní záchranáři jsou v plné pohotovosti

Ze všech záchranných složek ubíhá čas pro úspěšnou akci nejrychleji zřejmě vodním záchranářům. Nemohou být na vodní hladině neustále a nehlídají všechny pláže. První pomoc proto většinou zůstává na ostatních lidech, kteří by měli tonoucímu, nebo i jinak postiženému člověku, pomáhat do příjezdu vodních záchranářů.

„Samozřejmě, že u pláže, kde máme stanoviště, je šance na záchranu mnohem vyšší. Všude jinde musí první záchranný krok udělat kdokoli, kdo tonoucího spatří. V poskytování první pomoci nebo oživování musí pokračovat do doby, než na místo přijedou záchranáři. I nám to ve člunu po hladině může přes přehradu trvat několik minut," řekl zakládající člen VZS Těrlicko Jan Siuda.

Pomáhat tonoucímu není jednoduché a na vodní hladině vyžaduje od laiků i profesionálů značné fyzické nasazení.

„Člověk by si měl v takové situaci dobře rozmyslet, co zvládne a co už by bylo riskantní. Pokud si netroufne přímo tahat tonoucího z vody, měl by mu hodit cokoli, čeho by se mohl chytit, aby se udržel na hladině. Samozřejmostí je okamžité volání tísňových linek, nebo přímo našeho čísla, které je ve všech střediscích okolo přehrady," řekl vodní záchranář Lukáš Izaiáš.

Vodní záchranáři slouží na Těrlické přehradě od roku 1998. Za tu dobu mají dostatek zkušeností. Vědí, že za mnoha nešťastnými případy stál buď alkohol nebo přecenění sil.

Právě proto se věnují především prevenci. Pravidelně v sezoně objíždějí pláže a varují návštěvníky přehrady před vstupem do vody pod vlivem alkoholu. Stejně tak přímo na hladině kontrolují posádky šlapadel a lodiček, surfaře i plavce, zda mají dostatek sil, aby se dostali v pořádku ke břehu. „Na plavidlech nezřídka bývá více osob, než by mělo být. Stává se, že se někdo vysílí a proti větru a vlnám pak svádí marný boj. Ke břehu už jsme dovezli mnoho vyčerpaných plavců nebo porouchaných šlapadel," vzpomněl Siuda.

Vodní záchranáři dohlížejí na bezpečnost také při plaveckých závodech nebo soutěžích plachetnic. O to je před časem zarazil přístup organizátorů školního závodu, kteří nám o jejich akci nedali vědět. Jednak by jim poradili, že by závodníci měli nejdříve plavat a teprve potom závodit na kole a na vodní hladině by na plavce dohlédli a mohli poskytnout okamžitou pomoc. Takto došlo k tragédii, kdy jeden student vběhl uřícený do vody, uprostřed zátoky zkolaboval a utopil se.

Přestože v sousedství je také Žermanická přehrada, vodní záchranáři tam neslouží. Po několika pokusech, kdy sloužili alespoň o víkendech, se museli z přehrady stáhnout. Důvodem je nedostatek finančních prostředků. Obce okolo přehrady nemají zájem vodním záchranářům přispívat. Na Těrlické přehradě slouží díky vstřícnosti místní radnice a především díky penězům města Havířova. „Bez finanční pomoci havířovské radnice bychom na naši činnost neměli dostatek peněz. Město nám pomohlo také při koupi naší základny," připomněl Siuda.