Za vším stojí minulost její rodiny, dávná dědečkova láska i tragédie holocaustu. A také těhotenství Sarah Wildman. Do Česka přijela loni v říjnu pátrat po osudech ženy, do které se kdysi zamiloval její dědeček. Jako tlumočník a průvodce ji v Praze, Třebíči, Opavě, Krnově a v polských Hlubčicích provázel Pavel Kuča z Krnova.

„Navštěvovali jsme archivy a mluvili s pamětníky. Vzhledem k těhotenství Sarah nás provázela také moje máma, krnovská dětská lékařka. Ta jí navrhla strávit jeden relaxační den v Karlově Studánce. Sarah už viděla ledacos, ale z čistého vzduchu a krásy dřevěné architektury lázní byla doslova nadšená," popsal Pavel Kuča souhru náhod, které přivedly americkou novinářku do Jeseníků a Karlovu Studánku do The New York Times. Sarah Wildman se samozřejmě byla podívat v hotelu Slezský dům, kde se léčil Václav Havel, a absolvovala koupel v minerálních vodách. Oběd si dala v hotelu Singer v Ludvíkově a dárky pro rodinu nakoupila ve vitrážové manufaktuře Ivety Strnadové ve Vrbně pod Pradědem.

Čtěte více: Navštivte Jeseníky, nabádá slavný New York Times

„Tam ji zaujala hlavně značka ‚Jeseníky, lokální produkt'. Manžel Sarah totiž pracuje v ekologickém poradenství vládní administrativy ve Washingtonu," dodal Kuča. Dědeček Sarah se narodil v Rakousku, ale jeho milá Valerie Scheftel pocházela z Opavy. Oba studovali medicínu na univerzitě ve Vídni. Oba byli Židé. Promovali ve Vídni roku 1938, jen pár dní před násilným připojením Rakouska k nacistickému Německu. Dědečkovi Sarah se podařilo vyřídit víza do USA, ale jeho milá odmítla odjet s ním.

Valerie Scheftel (narozena 1911) se jako jediná dcera ovdovělé matky musela vrátit do Opavy, kde její rodina měla obchod na Horním náměstí. Když nacisté obchod zabavili a rasové zákony Scheftelovy vyčlenily ze společnosti, pomáhala jim křesťanská přítelkyně, Němka Maria Richter z Leskovce nad Moravicí. Její dům je dnes už zatopený přehradou Slezská Harta. Sarah Wildman objevila až po smrti dědečka v jeho pozůstalosti dopisy dávné lásky Valerie Scheftel.

Korespondence zoufalé Valerie s jejím bývalým přítelem byla tak dojemná, že se americká novinářka rozhodla pátrat v Evropě. Zjistila, že Valerie i se svou stárnoucí matkou odešla z Opavy do Berlína, kde pečovala o seniory v židovském domově důchodců. Odtud se vydala na svou poslední cestu transportem do Osvětimi, kde byla zavražděna. Právě tuto neděli si připomeneme osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince (Auschwitz-Birkenau) vojsky Sovětského svazu. Proto je 27. leden Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu.

Sarah Wildman navštívila také krnovskou synagogu, která jako jediná v českém Slezsku nebyla zničena nacisty. V Karlově Studánce zakoupila jako suvenýr bylinný likér Praděd, který s židovskou historií Krnova úzce souvisí. Likér Praděd neboli Altvater za časů rakousko-uherské monarchie vynalezl a vyráběl podnikatel Siegfried Gessler, člen Židovské náboženské obce v Krnově.

Pavel Kuča, Fidel Kuba

Poznámka Fidela Kuby: Amerika nás zná díky dědečkům

Když slovutný americký deník The New York Times zahrnul do svých tipů na výlet Jeseníky, informovala o tom česká média unisono. Americká novinářka, která objevila Karlovu Studánku, původně přijela do Opavy pátrat po dávné lásce svého dědečka. Lze očekávat, že náš region se v amerických novinách začne objevovat častěji, ale tentokrát už kvůli jinému dědečkovi. Americký prezident Obama by v křesle ministra zahraničí rád viděl sedmdesátiletého senátora Johna Kerryho. Je to tentýž Kerry, kterého v Horním Benešově připomíná nápis: „V těchto místech stával dům rodiny KOHN/KERRY, ve kterém v letech 1868 až 1878 žili Benedikt a Fritz Kohnovi. Jejich pravnuk a vnuk John Forbes Kerry, senátor USA, kandidoval v prezidentských volbách v listopadu 2004 na úřad amerického prezidenta."

Dědeček americké novinářky, která objevila Jeseníky, stejně jako dědeček prezidentského kandidáta Kerryho měli pohnuté osudy. Kerryho dědeček Fritz Kohn v Horním Benešově moc dlouho nepobyl. Narodil se zde roku 1873 Benediktu Kohnovi a jeho manželce Matyldě. Ta pocházela z polského Głogówku, který tehdy patřil Prusku. Když hornobenešovský pivovarník Benedikt Kohn v roce 1876 zemřel, vdova Matylda se s dětmi přestěhovala do městečka Mödling u Vídně.

Její syn Fritz tam absolvoval školu i gymnázium. Pak se rozhodl konvertovat z židovské na katolickou víru. To provázela také změna jména z Fritz Kohn na Frederick Kerry. Motivem byly zřejmě obavy ze sílícího antisemitismu.

V roce 1904 se rodina přistěhovala do Spojených států. Tam se Kohnovi/Kerrymu a jeho manželce Idě v roce 1915 narodil Richard. To je otec senátora Johna Kerryho. Dědeček Fritz Kohn Frederick Kerry, narozený v Horním Benešově, v Americe začínal jako obchodník. Jeho konec byl smutný. Uzavřel poslední vůli, ve které vše odkázal manželce Idě, a do dvou týdnů spáchal sebevraždu. Zastřelil se v hotelové prádelně v Bostonu 23. února 1921. Dones se spekuluje, zda byl motivem špatný zdravotní stav a kruté astma, nebo finanční potíže.

Co by asi nešťastný pan Kohn/Kerry řekl tomu, že jeho vnuk kandidoval na prezidenta USA? A jak by se tvářil, kdyby věděl, že dnes se k němu hrdě hlásí Češi, Rakušané, Židé, sudetští Němci i Američané? Díky jeho pruské mamince Matyldě ho považují za svého dokonce i Poláci.