Vše dospělo až do takových rozměrů, že během dnešního dne (úterý 24. března) bude muset Blücherův palác navštívit statik. Ten také rozhodne o jeho dalším osudu.

Jednou z variant je i úplné uzavření budovy.

„Špatný stav objektu nás dlouhodobě trápí. Začal si dělat, co chce, a je nutné přivolat statika k posouzení celé situace," připustila ředitelka Slezského zemského muzea Jana Horáková.

Podle ní v paláci začaly pracovat stropy, problémy jsou mimo jiné také se sloupy před hlavním vchodem a právě statik musí určit, jak velký je rozsah poškození a jestli se bude muset přistoupit k nejkrajnějšímu možnému řešení. „Máme připraven krizový scénář," přiznala dále.

Přírodovědná sbírka

Pokud statikovo stanovisko bude špatné, SZM se musí uchýlit ke stěhování. V prostorách Blücherova paláce je totiž uschován milion a půl exponátů velké přírodovědné sbírky. Muzeum by se tak dostalo do patové situace, protože před rekonstrukcí je Müllerův dům, a exponáty budou muset být odvezeny i odsud.

„Bylo by to pro nás pochopitelně nepříjemné, ale nějak bychom se s tím museli vypořádat. Máme celkem šestatřicet objektů, museli bychom je rozmístit do nich. Využili bychom depozitní prostory v Hrabyni, Ostravě-Přívoze nebo třeba Arboretu Nový Dvůr," pokračovala dále čelná představitelka SZM.

Je skoro až neuvěřitelné, že Blücherův palác chátrá celé desítky let. V možnostech samotného muzea není šance budovu opravit na vlastní náklady. „Situaci komplikují nejrůznější možné přístavby, které zde byly v minulosti realizovány. Poslední rekonstrukce v objektu proběhla někdy v šedesátých letech minulého století," mínil náměstek pro společenské a přírodní vědy SZM Petr Jordán.

„Přesná částka potřebná na rekonstrukci se nedá momentálně vyčíslit. Každopádně by se mělo jednat o skutečně objemnou investici. Zatím se nám nepodařilo sehnat potřebné finanční prostředky. Celou věc komplikuje také to, že jde o kulturní památku a rozsah ochrany je skutečně velký," připojil ještě několik postřehů Petr Jordán.

Historie a vzhled budovy

Barokní palác v ulici Panské byl postaven už v průběhu 16. století hrabětem Lotharem Blücherem z Wahlstadtu. Současná podoba se datuje do osmnáctého století. Šlechta si lokalitu ke stavbě nevybrala náhodou, protože jejím záměrem bylo žít co nejblíže centra.

Opava se v té době navíc pyšnila statutem zemského města Slezska. Během Opavského kongresu v roce 1820 byl v paláci ubytován ruský car Alexandr I. se svým doprovodem. Po první světové válce byl objekt v roce 1930 Československým zemědělským muzeem v Praze od majitele odkoupen za 550 tisíc korun pro potřeby opavského muzea.

Hlavní průčelí patrové budovy má trojosý střed, zvýšený o mansardové patro. Člení ho pilastry s korintskými hlavicemi a je ozdobeno kartušemi, štukovým reliéfem opavské jezuitské Madony v atice hlavního průčelí a znakem Larischů Mönnichů nad balkónovými dveřmi.

Balkon nad bohatě profilovaným barokním portálem, nesen korintskými sloupy, má rokokovou mříž a stejná mříž se znakem Chorinských z Ledské a Hodiců je ve vstupní hale. Štuky a pilastry zdobí též okna paláce.