„Kousek vedle a mohlo být zle,“ řekl Deníku obecní údržbář Bukovce Vladislav Smolik, který se dva dny podílel na odklízení zkázy. Nejprve bylo třeba oddělovat tenčí větve od hrubých zlámaných částí obrovského stromu. „Jen ty haluze na odvezení jsme nakládali čtyři pět hodin. Špalky jsme podobnou dobu skládali na hromadu k plotu,“ popsal pro Deník údržbář.

Osud jilmu nyní začali řešit úřad v Bukovci, radnice v Jablunkově - obce s rozšířenou působností i Agentura ochrany přírody a krajiny. Strom s průměrem kmenu přes osm metrů, jehož stáří je odhadováno až na 500 let, měl korunu vysokou osmatřicet metrů. Teď z ní zůstalo jen torzo.

Bukovecký Hraničář po osudné bouřce, 30. 8. 2023.
Kousek vedle a mohlo být zle. Osud stromu v Bukovci řeší úřad, z koruny je torzo

„Co moje babička jako nejstarší obyvatelka vesnice pamatuje, tak se ten strom za posledních devadesát let nezměnil. Až teď,“ nechal se pro Deník slyšet bukovecký učitel Josef Byrtus. Bouřky také Hraničáře mnohokrát poznamenaly (před vybudováním vedení vysokého napětí sloužil chalupám za hromosvod), měl i jizvu, která se po úderu blesku vždy objevila.

Kořeny jsou zdravé

„Jeho kořeny jsou zdravé, korunu, která je teď řídká a potřebuje zcelit a zabezpečit, si udělá náhradní, novou. Trvat to samozřejmě bude pár dalších desetiletí,“ vysvětlil Aleš Cwik z ochrany přírody jablunkovské radnice. Ten také zdůraznil, že kdyby se o jilm nepečovalo dříve, asi by se po srpnové bouřce rozpadl.

Odstraňování následků větrné kalamity na kopci nad česko-slovenským hraničním přechodem Šance / Milošová, 6. 9. 2023.
Zákaz vstupu do lesů v Beskydech potrvá týdny. Takto vypadají následky kalamity

Bukovečtí jsou ze zkázy Hraničáře skleslí, představoval pro ně něco, s čím vyrůstali jejich předkové i oni sami. V obci stojí prakticky odnepaměti. „Jsme nejvýchodněji položenou obcí a rostl u nás největší a nejstarší jilm,“ připomínají.

Věra Polochová z CHKO Poodří Deníku oznámila, že v řádu dní bude dokončeno odborné stanovisko k záchraně stromu. „Hlavně půjde o lokální redukci zbývajících větví a stabilizaci koruny, která se výrazně změnila. Ve stavu, v jakém dnes stojí, by mohlo dojít k dalšímu vylomení větví,“ řekla s tím, že práce zajistí expert – arborista.

Voda putuje z přírodní studánky do zásobovacího vaku ve sklepě
Moderní a jednoduché: Pohádková vychytávka z Beskyd by se líbila i Krakonošovi

Obec má podle ní dvě možnosti, jak obnovu svého památného, chráněného stromu financovat: „Buďto sama z vlastního rozpočtu, anebo požádat o dotaci ministerstvo životního prostředí v programu Péče o krajinu. Tento národní program bude vyhlášen na podzim. Na takový strom může získat až sto procent dotace.“