VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Osudy pevností na Opavsku? Klubovny, ubytování načerno nebo muzea či sklady...

Klubovny, ubytování načerno nebo muzea či sklady. Takové osudy mají dnes pevnosti a pevnůstky na Opavsku, které se budovaly v letech 1935 až 1938, tedy před více než osmdesáti lety. Mnohé z nich už dávno nepatří armádě, další se na převod do majetku historických spolků, jednotlivců nebo měst a obcí teprve chystají.

18.10.2017
SDÍLEJ:

U bunkru v Milostovicích se pravidelně konají vzpomínkové akce.Foto: DENÍK / František Géla

To, že jsou prakticky nezničitelné a že jsou neodmyslitelnou dominantou krajiny v pohraničí, jim však nevezme nikdo.

Prvním těžkým objektem postaveným na území Opavy (označovaným za pevnost nebo také srub) byl OP-S 10 Na křižovatce. Byl vybetonován v červnu 1937. V témže roce vznikly ještě i pevnosti OP-S 11 a OP-S 16. Z tohoto pohledu lze říci, že část opavské linie slaví osmdesáté výročí vzniku.

Jeden z objektů využívá i Středisko volného času Opava. Srub, kterému podle pamětníků chybí zvon už od války, si pronajímá od města. Slouží jako klubovna a zázemí pro vodáky. Je také příkladem toho, že z některých objektů se čas od časů „ztratí“ původní prvek, ať už proto, aby se objevil na některé z jiných pevností, nebo skončí ve sběrně.

Z tohoto bunkru zmizela před časem původní kovová mříž.

ZNÁMÁ KULTURNÍ PAMÁTKA

Nejznámějším objektem na Opavsku je milostovická pevnost s označením OP-S 25 U trigonometru. Pečuje o ni od roku 1998 Klub vojenské historie Opava v čele s Pavlem Chráskou. Členové klubu si zahráli také ve filmu Protektor. Od března 2009 je pevnost na seznamu kulturních památek.

„Dnes podle nás patří k nejlépe rekonstruovaným objektům. Ze zahraničí se nám podařilo dovézt i dělostřeleckou výzbroj, kterou jinde nenajdete,“ uvedl Pavel Chráska. Od roku 2003 do roku 2009 tu pravidelně probíhaly v září historické bojové ukázky. Nyní se konají nepravidelně.

U opevnění v Milostovicích probíhají nejrůznější akce pravidelně. Kromě ukázek bojů se bunkry pod vedením Klubu vojenské historie Opava zapojí také do sobotních Světel nad bunkry.

POSTUPNĚ MĚNÍ MAJITELE

Pevnosti se také začaly rozsvěcovat v květnu na výročí osvobození a v září na výročí mobilizace. První ročník akce nazvané Světla nad bunkry poprvé proběhl v loňském roce díky nadšencům z Ostravy. V květnu se povedlo nasvítit bezmála dvě stovky bývalých bunkrů.

Ministerstvo obrany celkově eviduje a spravuje přibližně pět tisíc objektů předválečného stálého lehkého opevnění, jejichž posádku tvořilo pět až šest mužů, a 200 objektů stálého těžkého opevnění, což jsou několikapodlažní komplexy, jejichž posádku tvořily desítky a někdy i stovky vojáků.

„Ministerstvo obrany se v rámci celé ČR snaží opevnění bezúplatně převádět nebo odprodávat, neboť tato jsou pro obranu státu již nepotřebná,“ uvedl Jiří Caletka z tiskového odboru Ministerstva obrany. S opavskými pevnostmi se můžete blíže seznámit například prostřednictvím útlé brožurky Opavská nej.

Opevnění a vojenská posádka, kterou napsal Jaromír Breuer a v roce 2007 vydalo město Opava.

Život v bunkru si bezdomovci celkem pochvalovali

Bunkr s označením OP-S 17, který se nachází nad Opavou nedaleko jízdárny v Kateřinkách, byl donedávna útočištěm bezdomovců. O klid je připravilo až budování východní části severního obchvatu města. Silnice povede v blízkosti právě této části bývalého českoskoslovenského opevnění.

Lidé bez domova žili přímo uvnitř a ve venkovní stlučené boudě nacházející se u jedné ze stěn bunkru. Na takový obrázek byli Opavané zvyklí minimálně dvacet let. S místními obyvateli bylo v minulosti pořízeno hned několik rozhovorů. Z jednoho z nich, který vznikl okolo roku 2001, jsme čerpali.

Dlouhou dobu tento improvizovaný příbytek využívali i manželé Jiří a Jana. Osud si s touto dvojicí zle pohrál. Jiří pracoval na šachtě, jeho žena pak ve výpočetním středisku. Oba však později přišli nejen o práci, ale také o byt. Během krátké doby poznali, jaká je realita. Ocitli se totiž na ulici.

Manželský pár vychovával několik psů a koček, žil ze sociálních dávek i darů, které sem tam našel před bunkrem. Lidé sem nosili například brambory, cukroví a v neposlední řadě oblečení. Společně s nimi zde žil kamarád Josef, rovněž bezdomovec.

„Bunkr je dostatečně prostorný, v zimě nepromrzá a v létě je v něm příjemný chládek,“ shodla se před lety trojice jeho obyvatel, která si život ve starém opevnění nemohla vynachválit a upřednostnila ho například před ubytováním v azylovém domě.

.

Pro armádu jsou pevnosti nepotřebné. Postupně se jich zbavuje

Jaké panují současné majetkové poměry na bývalé pevnostní linii? Podle Jiřího Caletky z tiskového oddělení Ministerstva obrany se na severní Moravě a ve Slezsku se nachází 723 stálých lehkých opevnění (SLO – tzv. řopíky) a 67 stálých těžkých opevnění (STO – tzv. sruby), které jsou pro resort obrany trvale nepotřebné.

„V okrese Opava bylo převedeno do vlastnictví jiných právnických a fyzických osob 89 řopíků a 31 srubů,“ uvedl Jiří Caletka. V prostoru pevnostní linie ohraničené STO OP-S 6 až STO OP-S 38, tedy mezi Štítinou a Sádkem u Opavy, armáda převedla do vlastnictví jiných právnických a fyzických osob jedenáct srubů.

„Dále se v tomto prostoru nachází 74 řopíků a z tohoto počtu jich bylo do vlastnictví jiných právnických a fyzických osob převedeno 22,“ doplnil Jiří Caletka s tím, že v současné době Ministerstvo obrany pokračuje v převodu vlastnictví uvedených objektů.

„Většinou se zatím jednalo o bezúplatné převody, jen u jednoho objektu srubu v prostoru statutárního města Opavy byl převod vlastnictví realizován prodejem ve výběrovém řízení, a to pro nezájem vlastníků pozemků o převod,“ dodal mluvčí Ministerstva obrany.

Problémem při převodech však je to, že opevnění vzhledem k době výstavby a utajení nebyla většinou zanesena v katastrálních mapách a zkolaudována dle stavebního zákona. Uvedený majetek musí být tedy nejprve majetkoprávně uspořádán.

Pokud je pozemek pod objektem opevnění ve vlastnictví konkrétní osoby, je jí opevnění nabídnuto bezúplatně k převodu, a to i proto, že v rámci občanského zákoníku existuje pro vlastníka pozemku předkupní právo ke stavbě umístěné na pozemku v jeho vlastnictví. „Nabízen je také klubům vojenské historie nebo neziskovým organizacím, například k využití pro muzejní činnost,“ vysvětlil Jiří Caletka.

V případě, že vlastník pozemku nebo kluby vojenské historie a podobně zaměřené organizace neprojeví zájem o převod, jsou opevnění nabízena k odprodeji.

I opevnění by se mělo chránit

Petr DybowiczJedním z těch, které provázejí opavské pevnosti od dětství, je i Petr Dybowicz z Opavy. Stejně jako dovede plamenně bránit přírodu, bojuje i za pevnosti.

„O pevnosti se zajímám více než pětačtyřicet let. Jako osmiletý kluk si pamatuji pevnost u vojenského splavu s označením OP-S 20. Byla jedna z mála otevřených. To byla moje první pevnost, do které jsem vstoupil se svíčkou v ruce. Hráli jsme tam i na schovávanou,“ vzpomíná Petr Dybowicz.

Od té doby jej pevnosti provázejí neustále. „Pevnostní linii kolem Opavy jsem probádal celou. Ukazoval mi ji strejda, který mi nahrazoval dědečka a učil mě mimo jiné poznávat přírodu,“ doplňuje.

S kamarády prolézali sruby i řopíky a pořádali výpravy směrem na Milostovice. „Po roce 1989 se napáchalo zvěrstvo v tom, že se pevnosti otevřely a obydleli je kromě jiného bezdomovci. Ti je osídlili, byli bráni jako hrdinové. Největší škody napáchali i různí samozvaní bunkrologové, kteří vtrhli třeba na střechu OP-S 17 nebo 18 a odházeli vrstvu hlíny, která střechu z asfaltové lepenky tepelně izolovala.“

Začaly mizet části vybavení jako mříže nebo pancéřové protiplynové dveře. „Dnes bych jako ideální řešení viděl, že by se otvory v pevnostech zavařily mřížemi, aby mohly dýchat a aby se v nich mohli volně pohybovat například netopýři nebo motýli. Úplné uzavření betonem by podle mě znamenalo smrt pevností,“ vysvětluje Petr Dybowicz.

Ideální by podle něj bylo, kdyby se o objekty staral správce, který by pevnosti zpřístupňoval. „Obávám se, aby některé pevnosti, například OP-S 17, nedopadla jako objekt č. 28, na kterém Němci testovali možnosti zničení a dnes mu chybí střílny a přezdívá se jí Skleník.

Mám totiž informace, že se jej chystají někteří bunkrologové vyrabovat,“ říká Petr Dybowicz a zároveň dodává, že pevnost OP-S 17 je patrně nejfotografovanějším objektem, který je zobrazován i na dobových pohlednicích.

Skleník. Tak se přezdívá tomuto srubu, na kterém německá armáda ověřovala zničitelnost, ale do tohoto stavu se dostal až dlouho po válce.

Skleník. Tak se přezdívá tomuto srubu, na kterém německá armáda ověřovala zničitelnost, ale do tohoto stavu se dostal až dlouho po válce. foto: archiv Petra Dybowicze

Autor: Milan Freiberg, Petr Dušek

18.10.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Milan Bartovič

Vítkovice chtějí v Litvínově udržet venkovní fazonu, pomůže nová posila?

Nebezpečný přechod v Ostravě-Porubě.
8

Porubský přechod smrti: Ostrava nic moc nezmůže?

AKTUALIZOVÁNO

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

/FOTOGALERIE K PŘÍPADU/ Policie slíbila, že po zdroji anonymní informace nebudou pátrat.

OBRAZEM: Dějiny očima Barbie. Na výstavu dorazí i Karel IV. či lady Di

/FOTOGALERIE/ Marie Terezie, Václav Havel, Kleopatra či lady Diana. S těmi všemi (a mnoha dalšími) se budou moci v pátek a v sobotu návštěvníci potkat na výstavě s názvem S panenkami za historií aneb Světové dějiny očima panenky Barbie. Dobově přesné kostýmy z dílny orlovské textilní výtvarnice Kristýny Vařekové budou v prostorách Kulturního domu v Dolní Lutyni na Karvinsku k vidění od 10 do 19 hodin.

Chyba za chybou! Vítkovice si stěžují po porážce s Hradcem na rozhodčí

Hokejové Vítkovice si stěžují u disciplinární komise na výkon rozhodčích v úterním utkání 24. kola extraligy s Hradcem Králové, který skončil porážkou Ostravanů 3:6. Komise ve svém pravidelném vyhodnocení uznala, že situace, které předcházely dvěma brankám Východočechů, byly posouzeny chybně.

Voda na Ostravsku bude patřit opět Španělům. Ve hře byli i Číňané a ČEZ

Po čtyřech letech se znovu mění vlastnické vztahy v Severomoravských vodárnách a kanalizacích (SMVaK).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT