„Mít živého kapra před Štědrým dnem doma byla v dobách, kdy neexistovaly chladničky, prakticky jediná možnost, jak ho mít včas a uchovat si ho ,čerstvého'. Lidé jej dávali do kádí nebo necek v nevytápěné místnosti, voda byla pochopitelně studená, světlo v takové místnosti moc nebylo. Takové podmínky kapra ani tolik netrýznily," vysvětluje mluvčí Státní veterinární správy ČR Josef Duben.
Úplně jiné pocity podle něj ale kapři zažívali a pořád i zažívají v bílých vanách v chlorované vodě v koupelnách vytápěných radiátory ústředního topení. „Díky osvětě už ale většina lidí ví, že živý kapr při přenášení do domů či bytů zažívá hned několik teplotních šoků, ve vaně pak na něj čeká další. A to nemluvím o naprosto nefyziologickém prostředí a o tom, že občas kapr kvůli hygieně rodiny musí na hodinku či dvě do kýblu, aby se obyvatelé bytu mohli vykoupat či osprchovat," doplnil mluvčí veterinární správy.
Podle Josefa Dubna je proto dobré i poslední chvíle života ryby svěřit do rukou odborníků, kapra si nechat usmrtit u stánku a nepůsobit mu zbytečné stresy při odnášení domů a poté utrpení při nešikovném usmrcování v naší domácnosti.
Vrátit kapra do přírody?
Zvyk, který ještě pořád některé lidi vede k tomu, že se kaprovi rozhodnou darovat život, je podle veterinářů i rybářů ve skutečnosti spíše trýzněním než aktem milosrdenství.
„Vypuštění do rybníka či do řeky minimálně dva ze tří kaprů nepřežijí. Vylačněný kapr nedokáže přežít a zpravidla uhyne," uvedl Josef Duben.
Jednatel Územního výboru Českého rybářského svazu (ČRS) v Moravskoslezském kraji Přemysl Jaroň připouští, že názory na vrácení kaprů zpátky do rybníků či řek se různí.
„Netvrdím, že vrácená ryba musí nutně uhynout. V každém případě ale od doby, kdy je někdy koncem října či počátkem listopadu vylovena z rybníka, zažívá řadu stresů. Po výlovu se dostane do sádky, pár dní před Štědrým dnem ji nákladním autem převezou ke stánkaři. Tam se dostane do chlorované vody. Pokud si zákazník rozhodne, že si koupí kapra živého a rozhodne se jej dát doma do vany, zažívá ryba další stres, protože ji někdo převáží autem domů v igelitce. Pak se dostane opět do chlorované vody ve vaně. A pokud se někdo po dvou dnech rozhodne kapra vypustit zpátky do rybníka či řeky, je to pro něj opravdu trápení," míní Přemysl Jaroň.
Podle něj je přitom jedno, jestli kapra případně vypustíme v Ostravě do Odry či Ostravice nebo do rybníka v okolí. „Voda mu vyhovuje, ať už jde o řeku nebo rybník. Nemůžeme jej ale pochopitelně vypustit někde v horách do pstruhových vod," dodal Přemysl Jaroň.
