Další otřes dal na Karvinsku v noci vědět o těžbě uhlí v podzemí

Otřes se projevil 4 minuty před čtvrteční půlnocí. Epicentrum bylo v lokalitě Darkov, v hloubce 550 metrů. 

V polském dole došlo k silnému otřesu. Pohřešuje se pět horníků

Otřes lidé zaznamenali jako zachvění země, podlah, postelí, skříní, lustrů a menších předmětů. Citelný byl nejen v bezprostřední blízkosti činných šachet, ale také v nedalekém Havířově. 

"Bydlíme v 9. patře v Ráji a pocítili jsme to tedy zcela zřetelně. Společně se záchvěvem se v pokoji začal houpat lustr a dcera s manželkou zpozorněly a zjišťovaly, co se vlastně stalo," popsal Deníku jeden z obyvatel Karviné. 

Lidé na Karvinsku pocítili další důlní otřes, v posledních dnech jich bylo více

Důlní otřesy

Důlní otřesy vznikají prudkým uvolněním nahromaděného pnutí v hornině nad důlním dílem. Buď toto napětí cíleně uvolní střelmistr odpálením nálože, nebo k němu dojde samovolně vlivem těžby černého uhlí.

Seismické jevy v hlubinných dolech vznikaly, vznikají a nadále budou vznikat v důsledku uvolňování energie nakumulované v masivu v souvislosti s přeskupováním napětí, ke kterému dochází při realizaci hornické činnosti.

Více informací o důlních jevech najdete ZDE

Seismické jevy doprovázejí hornictví od jeho počátků s ohledem na značný vertikální i horizontální rozsah vydobytých partií vytvořených hornickou činností za více než stoleté období a nadále vytvářených ve stále aktivní karvinské části revíru.

Dojde-li při geomechanickém jevu k náhlému vysunutí nebo vyvržení hornin s následkem deformace důlního díla, je označen za otřes. Otřesy se vyskytují především ve slojích sedlových vrstev karvinského souvrství dobývaných ve značných hloubkách a jsou způsobeny postupným hromaděním napětí v nadložních pevných horninách a jeho náhlým uvolněním.

Vznik otřesu nelze jednoznačně předpovědět, ani není možné, se stoprocentní účinností jeho vzniku předejít. Prováděnou prevencí je však možné výrazně omezit jeho následky. S využitím prostředků protiotřesové prevence firma omezuje hromadění napětí ve sloji nebo v nadloží, postupně uvolňuje již nahromaděné napětí, případně se snaží o vyvolání otřesu v době, kdy na pracovišti a v jeho blízkosti nejsou lidé. K těmto účelům slouží zavlažování slojí a okolních hornin, odlehčovací vrty, otřasná odlehčovací trhací práce ve sloji a bezvýlomová trhací práce velkého rozsahu v nadložních horninách. Současně je také zvyšována bezpečnost zaměstnanců používáním moderní, vysoce únosné mechanizované výztuže v porubech.

VIDEO: Pietní akt připomněl tragédii na Dole Dukla