Řeky postihlo extrémní sucho. Podle informací Ministerstva zemědělství sucho už zasáhlo drtivou většinu českých řek i potoků. Labe odhalilo všechny hladové kameny a vltavská vodní cesta je přerušená kvůli nedostatku vody. Odborníci diskutují, zda horší sucho na řekách udeřilo v roce 2015 nebo letos. Shodli se, že letos je situace v povodí Jizery a Sázavy ještě horší než při enormním suchu 2015.

Za této situace se na webech měst a obcí objevil dotazník s komentářem: „Obracíme se na vás jménem Ministerstva zemědělství, ve spolupráci s nímž bychom vás chtěli požádat o vyplnění dotazníku týkající se plánování v oblasti vod.“ Dotazník můžete vyplnit třeba na webu Krnova, Třemešné nebo Zátoru. Na vyplnění stačí pět minut, ale jen pokud respondent nezačne přemýšlet nad smyslem některých otázek.

„Souhlasíte s tvrzením, že oproti minulosti dochází k méně častým výkyvům hladin vodního toku například méně časté vysychání vodních toků, či povodně? (POZN. Během uplynulých cca 5 let)“, ptá se veřejnosti respondentů Ministerstvo zemědělství.

Podle Václava Tampíra z tiskového oddělení ministerstva zemědělství je cílem dotazníku získat zpětnou vazbu od občanů a obcí k přínosům realizovaných opatření. „Časové období cca 5 let odkazuje na šestiletý plánovací cyklus dle vodního zákona, v němž se pořizují plány povodí. Jelikož je v plánování zapojení uživatelů vod a veřejnosti klíčové, zajímá nás, jak a jestli je vnímáno zlepšení, k němuž v důsledku realizace opatření z plánů povodí dochází. Mezi ně patří také opatření zaměřená na retenci vody v krajině a revitalizace vodních toků, které mimo jiné přispívají ke zmírnění výkyvů hladin vodních toků,“ vysvětlil Václav Tampír smysl otázky na méně časté vysychání řek v posledních pěti letech. Ministerstvo zemědělství nezajímá, zda respondenti v dotazníku vyjadřují zkušenost s vysycháním revitalizovaných toků nebo těch, kde žádné retenční investice neproběhly. „Dotazníkové šetření má za cíl získat ze strany veřejnosti celkové zhodnocení přínosů procesu plánování v oblasti vod. Není tedy zaměřeno na konkrétní lokality,“ potvrdil Václav Tampír.

V dotazníku je také otázka: „Pokud by existovala možnost dotace na individuální protipovodňové opatření (například mobilní protipovodňové zábrany) k rodinnému domu/bytovým domům, zajímali byste se o ni?“ Většina respondentů při vyplňování dotazníku neví, zda mobilní protipovodňové zábrany před jejich domy budou fungovat nebo ne. Ochranu před povodní totiž mohou zábrany zlepšit jen v případě, že dům stojí v lokalitě s vhodnou konfigurací terénu.

V dotazníku je například i otázka: „Souhlasíte s tvrzením, že se ve vodních tocích a v jejich okolí (popř. rybnících) vyskytují častěji ryby, obojživelníci, hmyz, ptáci atd. (např. raci, čolci, mloci) nebo se na březích objevují nové druhy rostlin (popř. původní druhy)?“. Jak na takovou otázku mohou odpovědět například respondenti okresu Bruntál? Do zdejších řek se vrátili bobři a vydry. Z nových druhů rostlin se v okolí řek šíří hlavně invazivní křídlatka a bolševník, které je nutné systematicky likvidovat, zatímco původní druhy mizí. Ať už respondent zaškrtne, že s tímto tvrzením souhlasí nebo nesouhlasí, stejně další otázka začíná větou: „Souhlasíte s tvrzením, že došlo i k jiným pozitivním změnám?“

Dotazníkové šetření bude probíhat až do 12. 9. 2018.

Ilustrační fotografie.
Zvířata nepatří do šapitó. Krnov hostí protest proti cirkusům