„Když je velká zima, není problém spálit dřevo v kamnech za třiatřicet tisíc korun. Jen za první tři měsíce jsme protopili dřevo za dvanáct tisíc korun, ovšem za elektřinu bychom zaplatili i dvakrát tolik,“ popsali manželé Hana a Ladislav z Kunčic pod Ondřejníkem. Doma mají elektrické vytápění podlah, jinak přitápějí dřevem. Kupují ho vždy větší množství najednou, po takzvaných sypaných plnometrech.

„To je měrná jednotka dřeva vyjadřovaná krychlí s délkou strany jeden metr,“ popsal Miroslav Mališ z rodinné pily v Pržně, založené v roce 1894. Plnometr měkkých smrkových polen zde vychází na 2022 korun (oproti loňsku je dražší o dvě stě korun). Tvrdé dřevo ve stejném množství prodává za 1650 korun (o sto padesát korun více než loni).

Ilustrační foto.
Náklady na bydlení jdou vzhůru i na Frýdecku, město ale vysoutežilo ceny

„Denně si naštípu i pět kubíků,“ řekl na nádvoří pily její zaměstnanec Rostislav. Pila Mališ totiž prodává topné dřevo nařezané na špalky o délce od 25 do 33 centimetrů, které se pak štípe na polena. Zákazníkům tak odpadá jakákoliv další práce, pokud nechtějí ještě drobnější polínka.Na pile v Pržně pracuje podle potřeby kolem desítky lidí, přičemž fukce „štípače“ dříví je stabilní, celoroční pozice. „Nedá se to ale vydržet pořád, chlapi se musí střídat,“ řekl Miroslav Mališ. Dřevo k topení přitom není hlavním prodejním artiklem pily, to představuje nejrůznější řezivo pro potřeby stavbařů.

„Palivové dřevo jde nejvíce na dračku někdy od února, nárůst je až o čtyřicet procent,“ vypočítal Mališ. O zvýšeném zájmu o dřevo má zprávy i od jiných dodavatelů kulatiny, kteří jinak běžně soukromým osobám neprodávají, ale dnes mívají v pořadníku deset patnáct zájemců. Lidé v oboru si zvýšený zájem vysvětlují rostoucími cenami elektřiny a plynu a nevylučují, že je za tím také válka Ruska s Ukrajinou.

Za teplo si připlatíme.
Teplo a teplá voda jsou dražší o desítky procent. Je lepší zvýšit si zálohy

„Hitem je bukové dřevo, to nechápu,“ podotkl Mališ. To je totiž zároveň nejdražší, plnometr stojí 1750 korun (loni stál 1500 korun) a není ho tolik, co jiných druhů dřeva. Beskydské lesy produkují zejména to smrkové, objevuje se i dubové, jasanové a březové. Všeobecně je ale tvrdého dřeva méně a nad jeho budoucí cenou jsou podle pilaře otazníky.Zdražila i takzvaná palivová kola, bývala za pětačtyřicet, dnes stojí sedmdesát korun,“ poznamenal Mališ.

Tyto kousky dřeva na podpal svázané speciálním strojem má nyní i přes vyšší cenu kompletně vyprodané. Na skladě má zatím na topení i delší odkory. Ale jejich balení už není za sto padesát korun, ale za rovné dvě stovky.„Čím chcete topit, když je tak draho? Kde teď koupíte uhlí? Šachty nám pozavírali,“ dodali Hana s Ladislavem, kteří u sousedů v okolí zaznamenali různé trendy. Třeba přístavby dalších komínů pro nové krby právě na dřevo. A bohužel i spalování kalů „pod rouškou noci“, ať sousedé nevidí, jaký dám vychází z komína a škodí životnímu prostředí.