„Nejdříve se mluvilo o dvou, pak přibyl třetí, v nemocnici zemřel čtvrtý,“ komentovali situaci svých kolegů havíři, kteří mířili do práce. Důl činnost nepřerušil, kola na těžní věži se točila dále. Zaměstnanci už ale přijížděli na novou směnu s vědomím strašné tragédie.
Pátou oběť potvrdil sám polský premiér Mateusz Morawiecki, který přijel do obce Pawłowice přibližně dvanáct hodin po úvodní explozi. Místo neštěstí se nachází ani ne dvacet kilometrů od Karviné v polském příhraničí.
„Je mezi nimi bohužel i záchranář. Tedy jeden z chlapů, kteří říkají, že jdou pro ty živé. A že se snaží k nim co nejrychleji dostat,“ řekl Morawiecki a situaci označil jako „velmi, velmi těžkou“.
V podzemí byly nebezpečné podmínky. Kvůli obohacování metanovzdušné směsi jinými plyny hrozil třetí výbuch, takže záchranáři začali oblast uzavírat hrázemi.
„Šlo se tam ze dvou stran, čidla neukazovala znepokojivé hodnoty metanu. Záchranáři slyšeli volat jednoho z pracovníků, který hlásil, že má problémy s nohama,“ uvedl Tomasz Cudny, ředitel těžařské firmy JSW, chvíli po první explozi čtvrt hodiny po půlnoci.
Při transportu zraněného okolo tří hodin pak došlo k té druhé. Se sedmi záchranáři v dole okamžitě tým na povrchu ztratil spojení.
Polský premiér prohlásil, že krizový štáb na šachtě KWK Pniówek v průběhu odpoledne vyčkával s rozhodnutím vydat se znovu do postižené oblasti. „Další akce musí být jednoznačně bez ohrožení životů záchranářů, případně musí eliminovat jakékoliv ohrožení na minimum,“ konstatoval. K poraněným v nemocnicích sdělil, že mají vážné popáleniny.
„Stále jsou uvězněni tam dole, můžeme se za ně teď akorát modlit a to taky děláme…“ nechávali se slyšet zaměstnanci dolu vracející se po 14. hodině ze směny. Upřesnili, že hasiči z okresu Pszczyna ještě v noci chystali plochy pro vrtulníky na transport postižených, ty prý byly z Krakowa a Wroclawi. Jako jediné mají povolení nočních letů na polském jihu.
KWK Pniówek provozovaná společností JSW (Jastrźębska Spólka Węglowa) začala kopat uhlí v dobývacím prostoru s rozlohou přes osmadvacet kilometrů čtverečních v roce 1974. Sloje mocné metr a půl až tři metry dobývali ve dvou patrech, v hloubce 830 a 1000 metrů. „Stěna, kde nastal výbuch, pracovala a měla dobré výsledky,“ dodal ředitel JSW.
Polské statistiky označily metan za jednu z největších hrozeb pro tamní horníky. Jankowice, 1950, devětadvacet obětí, Czechowice - Dziedzice, 1974, čtyřiatřicet obětí, Ruda Śląska (Halemba), 2006, třiadvacet obětí, Ruda Śląska (Wujek), 2009 dvacet obětí. Všechno po výbuchu nebo zapálení tohoto plynu. To byly nejhorší mimořádné události od války.
Hornická veřejnost v Česku, ale i Polsku nezapomněla stále na 20. prosinec 2018, kdy explodoval metan v oblasti 29. sloje na severní lokalitě Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku. Výbuch zasáhl rubání i čelbu, o život přišlo dvanáct polských a jeden český horník. „Od prvního průzkumu oblasti od 11. dubna do 23. května, kdy jsme vyprostili všechna těla a místo zpřístupnili pro vyšetřování, jsme odpracovali v záchranářských akcích celkem 26 244 hodin,“ přiblížili zaměstnanci Hlavní báňské záchranné stanice (HBZS) Ostrava.
Její ředitel Josef Kasper potvrdil, že záchranáři v Radvanicích jsou připraveni hned vyrazit pomáhat do Pawłowic: „Máme mezinárodní dohodu o vzájemné spolupráci a polští ratownici (záchranáři - pozn. aut.) u nás zasahovali i po neštěstí v 29. sloji na ČSM. Kdyby teď požádali, tak vyjedeme!“ Akceschopnost HBZS by zásah v KWK Pniówek neomezil, její síly čítající šestadvacet záchranářů v týdenní službě na stanici, by byly doplněny stejným počtem chlapů čekajících v „domácí“ hotovosti na telefonu.
„Vedení společnosti OKD vyjadřuje svou upřímnou soustrast všem pozůstalým po obětech důlního neštěstí. Zraněným přejeme brzké uzdravení. Situaci v sousedním polském dole i nadále sledujeme,“ kondoloval za českou těžařskou firmu z Dolu ČSM předseda jejího představenstva Roman Sikora.
Metan, postrach havířů
Důlní plyn s chemickou značkou CH4 je historicky jedním z vůbec nejobávanějších rizik v dole. Pět procent metanu vytlačí z ovzduší jedno procento kyslíku a při vstupu do zaplynované chodby, kde je třicetiprocentní koncentrace (a tudíž nedýchatelno) se horník hned náhle dostává do bezvědomí. Zvláště rizikové jsou chodby ražené způsobem do vrchu. Nemluvě o obrovské výbušnosti a zápalnosti tohoto plynu – stačí pět až patnáct procent. CH4 znamená v kombinaci s uhelným prachem ještě zvýšené nebezpečí exploze. Horníci mají povinnost metan nejen měřit, ale i cíleně vyhledávat a dělat opatření proti výbuchu: Větrání, likvidace prachu, vyplňování volných (závalových) prostor, kde se plyn rád hromadí, udržování fréz kombajnů a jejich postřiků zamezujících vytváření jisker…
