Krnované Pavel Siuda a Pavel Kuča se rozhodli po 75 letech aspoň část této trasy projít pěšky. Pojali to jako pietu za oběti hladového pochodu, a připomínku Krnovanů, kteří tímto způsobem opustili své domovy.

„Impuls přišel loni na setkání s rodáky během česko-německých dnů. Zazněla tam svědectví pamětníků, kteří hladový pochod zažili jako děti. Tehdy starosta Krnova Tomáš Hradil vyslovil přání cestu z Krnova do Králík na památku této události projít,“ uvedl Pavel Siuda, který je mluvčím Ostravsko-opavského biskupství.

PLÁNY PŘEKAZIL VIRUS

Siuda se skupinou poutníků plánovali pěší pouť z Krnova přes Vrbno pod Pradědem na poutní místo Maria Hilf u Zlatých Hor, aby se část trasy shodovala s hladovým pochodem. Této akci ale koronavirus dal stopku. 

Pandemie zasáhla také do života Pavla Kuči, který jazykové znalosti uplatňuje v cestovním ruchu jako průvodce turistů. Zavřené hranice jej přivedly zpátky do Krnova. Potkal kamarády z mládí a řeč přišla i na starostův nápad projít trasu hladového pochodu. V časové tísni už nebylo možné připravit vícedenní pochod s noclehy přesně tak, jak se odehrál v červnu 1945. Proto se Kuča a Siuda rozhodli k 75. výročí ujít alespoň část cesty. Celý pochod z Krnova až do Králík plánují v pozdějším termínu.

NÁHODNÁ SETKÁNÍ

„Představa, že tisícihlavý dav je hnán krajinou bez možnosti odpočinku, jídla a bez vody, byla velmi trýznivá. Tehdy koncem června také pálilo slunce,“ popsal své myšlenky Pavel Siuda. 

Jejich pouť obohatila náhodná setkání se zajímavými lidmi a dokonce i s bývalými spolužáky. „U kostela v Krasově jsme vyhlíželi někoho, kdo by nás vyfotil. Najednou u něj zaparkovalo auto s rodinou. Spolužák ze základní školy nás ochotně vyfotil a ještě nás odvezl blíž ke Karlovicím, abychom stihli poslední vlak zpátky do Krnova,“ prozradil Pavel Siuda závěr putování.

„My jsme to šli s radostí. Oni s žízní, hladem a strachem ze smrti. A s malými dětmi. Viděli stejná panoramata jako my. Uvědomili jsme si naplno, že pohled na Praděd byl pro ně loučení s domovem. Říkali mu Altvaterland,“ uzavřel Pavel Siuda.

K TÉMATU

Hladový pochod (Hungermarsch)

Divoký odsun krnovských Němců proběhl ve dvou vlnách od 22. do 28. června 1945. Byli přinuceni pěšky zvládnout trasu Krnov, Kostelec, Radim, Krasov, Karlovice, Vrbno, Vidly, Videlské sedlo, Domašov, Jeseník a dál na Brannou, Vikantice a Staré Město do Králík. Ušli přes Jeseníky 120 kilometrů, než byli naloženi na vlaky do Německa. Podle odhadů německé strany asi deset procent nepřežilo. Byli zastřeleni nebo podlehli nemocem, zraněním, hladu, vyčerpání, chladu a týrání.