Na převozu se podílel tým pětadvaceti lidí. Náklad se vezl z Dánska a také německého přístavu Brake. Tři vrtule, čtyři tubusy, gondola a náboj se naložily na deset souprav, které před více než týdnem vyrazily směr Hať. Poslední náklad dojel na staveniště v noci z úterka na středu.

„Přejížděli jsme přes Německo a celou Českou republiku. Na této trase se žádný velký problém nevyskytl. Akorát v Hlučíně se musely demontovat semafory," poznamenal Petr Duczynski, vedoucí oddělení těžké a nadrozměrné dopravy společnosti APB Plzeň, jež měla převoz částí elektrárny na starosti.

Semafory na křižovatce u hlučínské Billy nefungovaly od pondělí do středy. Dopravu řídila Policie České republiky a vážnější komplikace se nevyskytly. „V době ranní a odpolední špičky byli na místě až čtyři policisté. Dva z obvodního oddělení a dva z dopravní služby. Pokud došlo k nahromadění vozidel z jednoho směru, tak vstoupili do křižovatky a umožnili průjezd koloně z vedlejší ulice," uvedl hlučínský tiskový mluvčí Miroslav Pech.

Převézt takový náklad z Dánska není jen tak. Petr Duczynski přiznal, že předtím, než soupravy vyrazí na cestu, se daná trasa musí důkladně zmapovat. „Vše je nutné projet minimálně dvakrát. Zjišťuje se, kde se mohou objevit nejrůznější možné překážky. Je třeba mít naplánovánu i náhradní cestu," pokračoval.

Skoro se ani nechce věřit tomu, že soupravy se na trase mezi Dánskem a Hatí nemusely vypořádávat s žádným velkým problémem. Kromě hlučínských semaforů pár kilometrů před cílem nebylo nutné nic odstranit. „Náklady tohoto typu se po silnicích první a druhé třídy převáží převážně v noci, čímž se zamezí různým dopravním komplikacím. Také u této elektrárny tomu nebylo jinak," uvedl Martin Kolaska, jednatel společnosti Adamson Trading, která se podílí na stavbě samotné elektrárny.

Ta se nachází na poli asi kilometr severně od Hati směrem na polské Krzyzanowice. Celková výška dvoumegawattové elektrárny činí 95 metrů. Průměr rotoru je 100 m, což znamená, že každý z listů vrtule měří asi 50 metrů. Na staveništi byl k dispozici stodvacetimetrový jeřáb vážící přibližně 350 tun, jenž zvedal jednotlivé komponenty elektrárny.

Nejprve bylo třeba zabetonovat základové tubusy. Předpokládalo se, že by dělníci mohli být se stavbou hotovi do středečního večera. „Je to předběžné. Klidně se může stát, že se vše trochu protáhne," poznamenal Martin Kolaska. Větrná elektrárna u Hati nevznikla z iniciativy obce. Jedná se o projekt soukromého investora SWPOW se sídlem v ostravských Mariánských Horách.

„Máme s ním uzavřenou dohodu. Hať každoročně obdrží jednorázový finanční příspěvek ve výši 200 000 korun za to, že se elektrárna nachází v katastru obce," vysvětloval haťský starosta Pavel Kotlář. Původně měla na území Hati vyrůst ještě jedna větrná elektrárna. Podle aktuálních informací se však zatím stavět nebude.

Petr Dušek