Na zapůjčení lomu se gymnázium dohodlo se společností Kamelomy ČR. „Jsme první škola v kraji, ne-li v republice, která bude mít na starost zhruba desetihektarový pozemek,“ vysvětluje ředitel gymnázia Pavel Mrva a dodává, že kamenolom bude přístupný žákům školy i veřejnosti.
Naučná stezka
„V lomu se chystáme vytvořit naučnou stezku formou questingu, tzv. hledačky. Stezka bude zaměřena multioborově, zejména však na environmentální vliv lidské činnosti na krajinu. Na vytvoření naučných prvků budou spolupracovat odborníci z řad pedagogů Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci a také studenti Ostravské univerzity prostřednictvím svých závěrečných prací,“ doplňuje Veronika Pilátová, která na gymnáziu vyučuje biologii.
Naučná stezka bude podle jejích slov zahrnovat několik typů stanovišť, například mokřadní společenstvo v periodické tůni, stepní biotop, suťová společenstva, les jako klimaxové společenstvo. Naučné prvky návštěvníkům přiblíží také geologický a geomorfologický vývoj lokality, význam sukcese, přirozené rekultivace, ruderálních, invazních a ohrožených druhů, nebo úkrytových míst pro živočichy ve volné krajině.
Součástí stezky budou nory pro králíky divoké, plazník, broukoviště, budky a jiné. Cílem je vytvořit zde ekologické centrum zaměřené na výuku biologie, zeměpisu a hlavně na enviromentální aktivity žáků, z nichž někteří by se zde mohli věnovat i středoškolské odborné činnosti, například zkoumat vliv oteplování na skladbu hmyzu či rostlin a podobně,“ upřesňuje.
Kamenolom ve Staré Vsi.
„Kamenolom je přírodní unikát – těžbou odhalená mohutná severní stěna nabízí pohled do nitra země o přibližně 327 milionů let nazpět, tedy do spodního až svrchního karbonu. Tyto vrstvy zde vytvářejí natolik výrazné vrásy snad všech možných deformací, že podle mnohých odborníků patří k nejkrásnějším na našem území vůbec,“ pokračuje ředitel Mrva.
Dodává, že lokalita je pro gymnázium o to cennější, že za zhruba třicet let, co se zde netěží, tu došlo k přírodní rekultivaci se stanovišti vzácných suchomilných rostlin i oblastmi vhodnými pro vytvoření mokřadů i stepí.
„Nyní oblast postupně zarůstá náletovými rostlinami a je třeba se o ni starat. Časem plánujeme oživit lokalitu také o zvířata, dobré zázemí tu mají divocí králíci, bažanti, přibudou také daňci, kozy a ovce, které by prostředí přirozeně udržovaly,“ objasňuje.
Veronika Pilátová pak doplňuje, že v první fázi se do přípravných prací v kamenolomu zapojí členové přírodovědného klubu EVVOlution, který na gymnáziu i v současné koronavirové době funguje pravidelně prostřednictvím online setkání.
„Další práce v lokalitě zajistíme dobrovolnickou a komunitní činností ve spolupráci s Hnutím Brontosaurus a studentskou organizací SOVA. Rádi bychom ukázali, že i brownfieldy – místa, která pozbyla svůj primární účel, člověk je průmyslově využil a opustil, – mohou sloužit jako cenné lokality, kam se uchylují organismy vytlačené z okolní krajiny,“ uzavírá.