Jen necelé dva roky si mohli řidiči mezi Ostravou a Opavou užívat bezproblémovou jízdu po nové rychlostní komunikaci, která trasu mezi oběma městy zkrátila o několik minut.  

Od minulého týdne, kdy se sesunula gabionová zeď, je vše jinak. Řidiči musejí ve směru na Opavu jezdit v jednom pruhu, navíc je rychlost snížena ze 110 na 80 kilometrů.

Lidé z regionu se právem obávají toho, že problémy s „vysněnou“ spojkou mezi Ostravou a Opavou nezmizí a situace bude podobná jako u dálničního úseku (D1) mezi Ostravou a Bohumínem. Ta už devět let připomíná spíše tankodrom než nejrychlejší komunikaci v zemi.

Sečteno, podtrženo: Moravskoslezský kraj je zase celé republice pro smích, jinde totiž podobné problémy s výstavbou silnic nebo dálnic nemají…

Důvody sesutí osmdesáti metrů podpěrné tzv. gabionové zdi, tedy zdi vytvořené z kovových sítí a kamenné výplně, jsou stále nejasné.

K objasnění by měla přispět sanace přebytečného kamení a nestabilních částí, která začala v pátek a v pondělí v odpoledních hodinách skončila. „Místo následně posoudí projektant, statik a geotechnik. Podle jejich výstupů bude po dohodě s investorem (Ředitelství silnic a dálnic pozn. red.) stanoven další postup,“ říká mluvčí zhotovitele (společnosti Eurovia) Iveta Štočková.

Opatrný v soudu byl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. „Dokud experti nestanoví příčinu zřícení gabionové zdi, je zcela zbytečné spekulovat, proč se tak stalo a kdo za to může,“ řekl Deníku Ivo Vondrák.

To další experti na problematiku, které Deník v minulých dnech oslovil, byli mnohem sdílnější a taky kritičtější.

CO JE ŠPATNĚ? GABIONY

A otevřeně mluví o možných příčinách kolapsu, které logicky zajímají každého řidiče. „Podle dostupných fotografií je za tím hned několik příčin,“ soudí dopravní expertka Miloslava Pošvářová. „Podle mého názoru je pro takto vysoký zářez špatně už samotný návrh z gabionů. Další problém je v realizaci a v chybném odvodnění rubu za gabiony,“ je přesvědčena stavební inženýrka.

Vinu na současném stavu podle ní nenese jen zhotovitel a projektant, ale i investor, tedy ŘSD. Právě jeho praktiky a kvalitu dopravních staveb u nás právě Miloslava Pošvářová dlouhodobě kritizuje.

V ŘSD v minulosti působila coby ředitelka úseku kontroly kvality staveb. „Pokud selže projektová dokumentace, je při výstavbě problematické takovou chybu napravit, vyžaduje to vyšší náklady a zdržení stavby. Tak se to většinou postaví tak, jak si investor přál…,“ komentuje situaci Pošvářová.

Vady při stavbě jdou podle ní za technickým dozorem, tedy ŘSD.

KONEC STRAŠÁKŮM VE SKŘÍNI

Opavský politik a poslanec Zbyněk Stanjura během svého půlročního šéfování na ministerstvu dopravy o stavbě klíčového tahu rozhodl. I proto nyní věří, že se jedná o tzv. posledního „strašáka ve skříni“, který silnici po průtazích a přerušování výstavby potkal.

Dále totiž směřuje svůj pohled i myšlenky spíše k dokončení Prodloužené Rudné. „Při řešení potíží s dostavbou Prodloužené Rudné ministr dopravy Dan Ťok a ministr životního prostředí Richard Brabec naprosto selhali,“ říká Stanjura.

Deník oslovil i ministra dopravy Dana Ťoka, aby se k pádu gabionové zdi vyjádřil. Bez výsledku…

„Pan ministr se k tomu, coby regionální záležitosti v gesci ŘSD, pravděpodobně nebude vyjadřovat,“ řekl Tomáš Neřold z tiskového oddělení ministerstva dopravy s tím, že bude urgovat alespoň vyjádření ŘSD.

A tak zatímco Dan Ťok se opravdu nevyjádřil a samotné ŘSD také mlčí, kritiků poukazujících na mnohem vážnější problémy českého silničního stavitelství přibývá. Stanjura je jedním z nich. „Projevuje se problém kvality přípravy, průběhu stavby a kvality provedení,“ míní někdejší opavský primátor.

Jak to zlepšit? Zákon a parametry při zadávání veřejných zakázek podle něj není třeba měnit. „Jen musíme více dbát na kvalitu a nebát se soutěžit jinak než za nejnižší cenu. Takový výběr je jednoduchý, nekonfliktní, ale může mít vliv na kvalitu stavby a poskytování záručních oprav.

Doporučuji vždy posuzovat oba parametry: tedy kvalitu i cenu,“ dodává Stanjura, jenž věří, že mezi Opavou a Ostravou se co nevidět bude jezdit zase bez omezení.

Dopravní expertka Miloslava Pošvářová: Na řešení problémů nemá nikdo zájem. A tohle je výsledek

Miloslava Pošvářová při dokumentaci v terénu.

Proč se neustále na silnicích a dálnicích objevují po výstavbě zásadní problémy?

Všechny problémy plynou z jednoduché logiky. ŘSD se nepodařilo a ani nechce zavést systémovou kontrolu kvality přípravy a realizace staveb. U externích firem zadává vypracování geologických průzkumů a projektové dokumentace, kterou pak za stát nikdo ani nekontroluje!

I stavbu potom kontrolují jako technický dozor opět soukromé firmy, a to bez smluvní odpovědnosti a účasti státu. Projekty mají chyby a následně se jejich důsledky projeví buďto přímo ve stavbě, nebo až po jejím skončení. Ty škody se pohybují už ve výši několika miliard korun!

Má podle vás vliv na následné problémy nabídnutá cena zhotovitele?

Samotná vysoutěžená cena není rozhodující. Zhotovitel je však podle smlouvy povinen prostudovat si vypracovanou nabídku a upozornit investora na případné chyby. To se ale neděje a zhotovitel staví a fakturuje chyby investora ve formě víceprací.

V historii výstavby dálnic neexistuje jediný případ, kdy by investor uplatňoval vadu projektu na projektantovi. Existují přitom zcela evidentní případy vad projektů.

To nikoho nezajímá, že cena na vícepracích výrazně naroste?

Nikdy se nesčítají vysoutěžené ceny společně s vícepracemi, takže nikdo nezná celkovou cenu stavby a ŘSD ji zásadně tají. Má to jeden důvod. Stavba se platí z dotací Evropské unie, zatímco vícepráce ze státního rozpočtu, proto celková cena nikoho nezajímá.

Navíc byly schváleny vícepráce ve výši až 50 procent vysoutěžené ceny, takže nárůst nákladů nemusíte složitě zdůvodňovat… je to legální v rámci zákona. Připomínkovali jsme to v Poslanecké sněmovně i v Senátu, ale marně.

Neexistuje způsob, jak firmy s pochybeními z minulosti vyloučit z výběrových řízení?

Samozřejmě že to lze na základě „negativních referencí“, pokud by je ovšem někdo vyžadoval… Investor požaduje pouze informaci, kolik která firma prostavěla finančních prostředků. Jiné informace do výběrových řízení, než je cena, nezadává. A tohle je výsledek. Je to začarovaný kruh. Na řešení této motanice nikdo nemá zájem.