Starostové a nezávislí (STAN) navrhují snížit minimální věk voličů z 18 na 16 let. K volebním urnám mohou chodit lidé od 16 let například v Rakousku, ale oponenti namítají, že tak mladý člověk ještě nemá dostatek životních zkušeností, aby se mohl kompetentně rozhodnout, a většinou má v hlavě i jiná zájmy než správu věcí veřejných a politiku.

Zda je rozumné snížit věk voličů na 16 let můžeme přemýšlet nad výsledky Studentských voleb do Evropského parlamentu 2019.

Studentské volby se konají od roku 2010 před vybranými reálnými volbami. V Moravskoslezském kraji se do projektu zapojilo 28 škol, kde v úterý 7. května a ve čtvrtek 9. května studenti volili nanečisto, včetně Krnova a Bruntálu.

Studenti bruntálského gymnázia, SOŠ dopravy a cestovního ruchu Krnov a také SOŠ Bruntál si vyzkoušeli nanečisto vybírat ze stran, hnutí a koalic, které kandidují ve skutečných volbách do Evropského parlamentu 2019.

Výsledky

Podle očekávání u těchto u mladých „voličů“ ve věku 15 až 18 let vyhráli Piráti s 25% hlasů. Druzí byli Starostové a TOP09 s 12 %, kteří se hlásí ke snížení věku prvovoličů. Na třetím místě skončili ANO vytrolíme europarlament s 11 % hlasů. Babišovo hnutí ANO 2011 dostalo od mládeže sotva 5 % hlasů.

Problém je v tom, že nikdo z analytiků netuší, kolik studentů volilo ANO vytrolíme europarlament jen proto, že si ho spletli s Babišovým ANO 2011, a kolik studentů o svých kvalitách přesvědčila Sejroška – lídryně strany ANO vytrolíme europarlament. Třicetiletá Lucie Schejbalová pod uměleckým jménem Sejroška na YouTube radí mládeži s kosmetikou a módou.

Připomeňme, že slovo trolit se překládá jako provokovat a trolení (v angličtině trolling) je způsob jak někoho cíleně rozzlobit například pejorativními výroky na sociální sítích.

„Třetí v pořadí je recesistické uskupení ANO vytrolíme europarlament, jehož název začíná stejnými třemi písmeny, jako u vládního politického hnutí ANO 2011. Je možné, že to některé náctileté voliče zmátlo,“ konstatoval Karel Strachota, který projekt Studentských voleb před sedmi lety inicioval.

Studentské volby se konají od roku 2010 před vybranými reálnými volbami.

Jan Pátek z Kanceláře Evropského parlamentu v ČR k tomu říká:

„Během posledních voleb do Evropského parlamentu, které se konaly v roce 2014, přišlo v ČR k urnám pouhých 18 procent voličů, což byla druhá nejnižší účast. Vůbec nejnižší účast ze všech členských zemí EU pak byla na Slovensku 13 procent. Nezájem o tyto volby často pramení z neznalosti fungování EU jako takové a také z nepochopení toho, jaký dopad má rozhodování Evropského parlamentu na životy nás všech. I proto se Evropský parlament v rámci informační kampaně k evropským volbám snaží oslovit zvláště mladé voliče mimo jiné prostřednictvím celoevropské platformy www.tentokratbuduvolit.eu.“

.

K TÉMATU

Průzkumy potvrzují, že hlasování „nanečisto“ má pozitivní dopad na zvýšení účasti prvovoličů ve skutečných volbách. Studenti se díky tomuto projektu také seznamují s principy demokratických voleb a volebním systémem. Učí se rozpoznávat nástroje a marketingové triky používané k přesvědčování voličů v předvolebních kampaních. Díky tomu si uvědomují spojitost politiky s médii a reklamou. Chápou význam své vlastní účasti ve volbách a procvičují si, jak formulovat své názory a obhajovat je v diskuzi.

Do projektu se školy přihlašují dobrovolně, a dobrovolná je i účast studentů. Volit mohou studenti od 15 let. Organizaci na jednotlivých školách zajišťují volební komise složené ze studentů pod supervizí pedagoga.

Studenti mají k dispozici texty o Evropském parlamentu, přehled významných institucí EU, příklady evropské legislativy, vysvětlení zkreslujících výroků o EU i výběr příležitostí, které mladým lidem členství České republiky v Evropské unii přináší. Studenti diskutují o aktuálních tématech jako migrace, brexit nebo situace na Ukrajině.