Zoo Ostrava od loňského roku podporuje výzkum jeřábů popelavých v české přírodě. Letos se podařilo označit již druhé mládě speciálním GPS-GSM vysílačem. Díky tomu mají stále přehled o jeho pohybu v přírodě.

V červenci ochránci přírody z ostravské zoo připevnili vysílačku mláděti na Osoblažsku.

„Je to unikátní lokalita nejen svou polohou. O migraci jeřábů z této oblasti toho víme doposud jen velmi málo, a proto bude velice zajímavé sledovat, kde se jeřábi pohybují,“ vysvětluje terénní pracovnice Zoo Ostrava Markéta Ticháčková.

Ilustrační foto
V Albrechticích zkusí místo smrků vysadit břízy

GPS-GSM vysílač využívá sítě mobilních operátorů, aby udával přesnou polohu, kde se jeřáb nachází. Mládě, kterému byla připevněna vysílačka, bylo staré sedm týdnů, ale už vážilo 3,7 kilogramu. Bylo již téměř v plné síle, takže vysílačka, umístěná na pravou nohu, ho nijak nezatěžuje. Její váha tvoří jen jedno procento váhy mláděte. A co monitoring pohybu za první měsíc prozradil?

„V posledních dnech mládě již začalo létat a rozšiřovat si svůj domovský areál. Mladí jeřábi začínají létat až ve věku devíti týdnů, ale i potom následují své rodiče po celý první rok svého života. Mláďata se od svých rodičů naučí nejen to, kde a jak získávat potravu, ale i kudy migrovat,“ dodává Ticháčková.

Kvůli nákaze liščí tasemnicí se v pátek konala ve Slezské nemocnici mimořádná tisková konference. Primář infekčního oddělení Slezské nemocnice Petr Kümpel.
Liščí tasemnice. V Opavě s parazitem bojují čtyři lidé

CO VÍME O RODIČÍCH SLEDOVANÉHO JEŘÁBA

V loňském roce pár jeřábů se sledovaným mládětem překvapil zoology přerušenou migrací. Díky vysílači teď vědí s jistotou, že loňské mládě se nenaučilo migrační trasu od svých rodičů v prvním roce života. Jeho sledování pokračuje. Kam se letos vydá na zimu ze Saska, kde se momentálně zdržuje? Odborníci čekají s napětím.

„Díky této nové unikátní technologii se můžeme dozvědět o životě jeřábů mnohem více,“ uvedl koordinátor projektů Zoo Ostrava František Příbrský.

Je zajímavé sledovat, kde se jeřábí rodina pohybuje, jaké má denní rozložení aktivit, kde se nejdéle krmí a kde nocuje.

„Tímto detailním studiem zjišťujeme jejich přesuny v krajině a poznatky pak můžeme využít při ochranářských opatřeních víme například, který mokřad je nutné zachovat,“ doplnila Šárka Nováková, mluvčí Zoo Ostrava.

Videosouhrn 11.–12. srpna 2018
Sovětské metro opět v akci a tragický pád dvouplošníku: zhlédněte videa víkendu

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

Kromě sledování pomocí vysílačů monitorují zoologové jeřáby také pomocí barevných kroužků. Každý jeřáb má v rámci Evropy svou jedinečnou kombinaci barev. Tato metoda ale vyžaduje, aby konkrétního jedince potom pozoroval někdo s dobrým dalekohledem, identifikoval ho a potom pozorování zadal do internetové databáze iCORA.de.

Systém barevného značení u nás je podporován v rámci spolupráce s německou s německou skupinou na ochranu jeřába „Kranichschutz Deutschland“.

Terénní pracovnice Zoo Ostrava společně s kolegy, ornitology Petrem Lumpeem a Jiřím Šťastným v letošním roce už okroužkovali tucet mladých jeřábů, což je nejvíce, co se kdy v České republice v jednom roce podařilo.

Vůbec poprvé byla označena také dvě mláďata na Broumovsku. Díky spolupráci se zooložkou Ivonou Kneblovou ze Správy CHKO Poodří se podařilo poprvé doložit hnízdění jeřábů i v této oblasti, a to přímým pozorováním ještě nevzletného mláděte.

Úvalenské louky mají svůj půvab v každém ročním období.
Úvalenské louky jsou chráněné jako přírodní památka už přes půl století