Nominaci na výroční knižní cenu Magnesia Litera 2012 v kategorii Literatura faktu tak oba autoři proměnili ve středu v Praze na slavnostním galavečeru na cenu. Kniha z edice Šťastné zítřky již dříve získala cenu za původní vědeckou nebo populárně naučnou práci v nakladatelství Akademia, kde vyšla.

„Z tohoto prvenství máme samozřejmě velkou radost. Společně s Martinem Francem jsme si na těchto knihách dali hodně záležet. Naše snaha byla takto zhodnocena, což je opravdu výborné,“ komentoval úspěch pro naši redakci vedoucí Ústavu historických věd (ÚHV) Slezské univerzity Jiří Knapík, který si ze slavnostního večera odnáší jen ty nejlepší vzpomínky: „Podle mého se tato akce nadmíru vydařila. Dobře jsme se bavili.“

Kategorie literatury faktu byla poměrně našlapaná. Jiří Knapík ovšem dokázal porazit všechny své konkurenty. Naší redakci přiznal, že to rozhodně nečekal: „Něco takového člověk očekávat nemůže. Přece jenom nás v oné kategorii bylo více. Pro nás byl úspěch, že jsme vůbec obdrželi nominaci.“

Vedoucí ÚHV Slezské univerzity už stačil vítězství i patřičně oslavit. „Oslava se určitě povedla. Po vyhlášení totiž následoval společenský večer. Všichni laureáti Litery udělali společné foto a poblahopřáli jsme si například se Zdeňkem Svěrákem,“ pokračoval.

Jak oba autoři již v televizní upoutávce potvrdili, při psaní se snažili popsat dění v poúnorové společnosti pokud možno neutrálně, bez přílišné karikatury, ale také bez případné idealizace. „Snažili jsme se, aby náš průvodce byl přístupný nejen badatelské veřejnosti, ale také širokému čtenářstvu,“ doplnil Jiří Knapík, který společně s Martinem Francem plánuje v letošním roce vydat další publikaci, tentokrát věnovanou volnému času v letech 1957 - 67.

Opavský rodák Jiří Knapík (1975) se specializuje na historii kultury v 50. letech 20. století. V roce 1999 dokončil studia oboru Historie s rozšířenou výukou jazyků na Slezské univerzitě v Opavě, kde o čtyři později úspěšně obhájil doktorskou práci. V pouhých jednatřiceti letech byl jmenován docentem na Univerzitě Hradec Králové, a stal se tak zřejmě nejmladším docentem své specializace na nejnovější dějiny. Vedoucím Ústavu historických věd je od roku 2008.

Jiří Knapík: Dělám už na další knize

Dlouholetá práce vedoucího Ústavu historických věd Slezské univerzity Jiřího Knapíka byla zúročena. Za Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948 - 1967 obdržel společně s druhým autorem Martinem Francem Magnesii Literu.

Dvojsvazkové dílo se dávalo dohromady celkem deset let. Odměna je pro předního opavského historika skvělá. Co skvělá, přímo vynikající. Magnesia Litera je jedno z nejprestižnějších literárních ocenění, které u nás může spisovatel získat.

„Samozřejmě, mám z toho skutečně obrovskou radost,“ konstatoval Jiří Knapík a pokračoval v zodpovídání dalších otázek naší redakce.

Zvítězil jste v kategorii Literatury faktu. Berete toto ocenění jako takové zadostiučinění za dlouhodobou tvrdou prací na obou knihách?

Jsem rád za to, že naše úsilí na Průvodci bylo nějakým způsobem zhodnoceno. Magnesia Litera je ten vůbec nejlepší způsob.

To je pravda, lepší už to asi být nemohlo.

Magnesia Litera patří k nejprestižnějším literárním cenám. Líbí se mi, že vedle populárních kategorií jako próza nebo poezie se hodnotí třeba literatura pro děti a mládež nebo právě literatura faktu.

Podobná ocenění jsou pro samotné držitele obrovskou motivací do budoucna. Je to i váš případ?

Abych řekl pravdu, už máme s Martinem Francem rozpracovanou další knihu o volném čase mezi lety 1957 - 1967.

Za rok tedy další Magnesia Litera?

To nevím, ale určitě bychom to rádi zkusili (úsměv).

Jaký největší zážitek jste si z předávání odnesl?

Dělali jsme společnou fotografii s ostatními laureáty. Ruku jsem si podal například se Zdeňkem Svěrákem. Celkově mě ovšem těší, že naše dílo bylo pochváleno za svou jakousi neutrálnost. Že jsme se zkrátka oprostili od jakýchkoliv odsudků nebo předsudků spojených s dobou, jíž se Průvodce týkal.

Petr Dušek