Do funkce jste nastoupil v polovině minulého roku. Co se od vás očekávalo?

K 1. červenci 2016 jsem nastoupil do nemocnic, kde jsem vnímal, že je problém nejen ekonomický, ale také personální, což jsem považoval za svou výzvu ke změně. Nelichotivý stav nemocnic se potvrdil v následujícím období ještě více, než jsem očekával. S odstupem času tyto problémy vnímám i jako možný důvod odchodu předchozího ředitele. Ekonomický problém byl v tom, že již v době mého nástupu byla skutečná ztráta nemocnic větší, než ztráta plánována. V podstatě někdy na přelomu srpna 2016 až září 2016 mě tehdejší ekonomický náměstek nemocnic informoval o situaci, která se zásadním způsobem zhoršovala a chtěl v té době požádat o úvěr nebo čerpání půjčky od krajského úřadu ve výši 60 milionů korun, neb se zdálo, že již už v listopadu 2016 nebude na mzdy.

Celkově bych danou situaci popsal, že za poslední roky docházelo k navyšování mezd a současně k ponížení výkonů, proplácených zdravotními pojišťovnami. Jinými slovy řečeno, v srpnu 2016 jsme byli oficiálně informováni o tom, že VZP budeme za rok 2015 vracet 35 milionů korun. Tento fakt měl zásadní dopad do navýšení ztráty za rok 2016. Dostali jsme splátkový kalendář, který byl na půl roku, a to do února 2017. Podařilo se mi dohodnout s vedením VZP přehodnocení splátkového kalendáře, kdy jsme splácení prodloužili na celý rok 2017. Takže měsíční splátka nebyla ve výši 5 milionů korun, ale 1,3 milionu korun.

Pokud jde o personálie, ten stav byl obdobný. Největší problémy byly v nemocnici v Karviné, kde již dlouhou dobu před mým nástupem nebyl obsazený post primáře interního oddělení a chybělo zde zhruba přes polovinu lékařů. To samé bylo na pracovišti rentgenů, kde je od začátku roku 2016 zakoupený nový CT přístroj, který ale není kapacitně obsazen lékaři. Jinými slovy, ty nemocnice se nenacházely zrovna v nejlepší kondici ani ekonomické a hlavně personální; celkově scházely sestry a zdravotnický personál v obou nemocnicích.

Jak se v hospodaření projevilo nařízené zvýšení platů?

Velmi mě potěšily slova nově zvoleného hejtmana krajského úřadu, který na dotaz novinářů, zda se budou navyšovat v nemocnicích mzdy od 1. ledna 2017 o 10 % sdělil, že ano, s tím, že případný rozdíl, který by vznikl úhradami zdravotních pojišťoven, bude řešen v rámci rozpočtu krajského úřadu. O to více mě následně překvapila a zároveň zklamala slova nového náměstka pro zdravotnictví, který v médiích sdělil, že ztráty nemocnic tímto dané, nebude kraj kompenzovat a vše je v rukách managementu nemocnic, jak se s danou situací vypořádají.

Celková ztráta krajských nemocnic pro rok 2017 se odhaduje ve výši cca 270 milionů korun.

Peníze na nařízené navýšení mezd chyběly již loni. Jen pro doplnění uvádím, že šlo o 5 % navýšení mezd. Na konci října 2016 jsme předložili náměstkovi pro zdravotnictví materiál do Rady kraje, ve kterém jsme žádali o povolení navýšení našeho úvěru, který máme u banky, a to o 10 milionů pro nemocnici v Karviné a stejnou částku pro Havířov. Tento materiál však nebyl projednán Radou kraje, a to ani v prosinci 2016, ani v lednu 2017, a to přes pravidelné urgence. Neschválení tohoto úvěru má mj. zásadní vliv na dále prohlubující se prodlužování splatnosti vůči dodavatelům. Naší snahou bylo i část financí z tohoto úvěru použít na úhradu těchto závazků.

Když jsem se v pondělí 6. února 2017 dozvěděl, že materiál nebude projednán Radou kraje ani v na jednání Rady kraje v úterý 7. února 2017, tak jsem zhodnotil stávající stav. Vnímal jsem, že není zájem ze strany nového náměstka pro zdravotnictví situaci se mnou řešit, současně mi nebyl do dnešní doby představen ani koncept krajského zdravotnictví. I z těchto důvodů jsem došel k závěru, že podám rezignaci k 31. březnu 2017 tak, aby byla zachována kontinuita pro výběr a jmenování nového ředitele. Rada kraje však rozhodla o mém odvolání s okamžitou platností.

Vy jste měl určitou představu, že do čtyř let nemocnice oddlužíte. Jak jste to chtěl provést a v čem vám to nebylo umožněno?

Nemocnice s poliklinikou v Havířově. Ilustrační snímek. Zdroj: Libor BěčákSituace Karviné a Havířova byla složitá v tom, že na poměrně malém území, kde žije zhruba dohromady asi 400 tisíc obyvatel je pět velkých nemocnic. Já si uvědomuji, že musí dojít k jakémusi přerozdělení základní péče, což ale neznamená snížení kvality a její dostupnosti. Plánoval jsem, že z nemocnic Karviná, Havířov a Orlová uděláme v horizontu čtyř let prosperující nemocnice s dobrým personálním zázemím a technickým vybavením tak, aby zde byla poskytována velmi kvalitní zdravotnická péče. Chtěli jsme zefektivnit celý obslužný servis nemocnic (doprava, údržba, administrativa); současně jsme se zabývali možností přerozdělení konkrétních lékařských oborů v nemocnicích. Tím bychom dosáhli lepšího využití lékařů a zdravotnických pracovníků i větší efektivitu v potřebnosti a využití zdravotní techniky. Věřím, že by se zoptimalizovaly výkony vůči zdravotním pojišťovnám, které toto očekávají, jak jsem s nimi v průběhu mého působení v nemocnicích předjednal.

Samostatnou kapitolou, kterou jsme chtěli řešit, byla oblast nákupu do nemocnic a hospodaření s majetkem. V této oblasti jsou poměrně závažné nedostatky, na které upozornil mj. i interní audit, a je zde třeba zásadní změny tak, aby vše odpovídalo platné legislativě a nedocházelo k nehospodárnosti. Současně je to oblast od které jsme si slibovali úsporu a tím snižování ztráty nemocnic.

Náměstek hejtmana vám vytýká, že jste připustil ztrátu vyšší, než byla plánovaná, současně že jste navýšil administrativu na úkor lékařů a sester, že jste vůbec nejednal se zdravotními pojišťovnami a že jste neměl žádnou koncepci…

Osobně se divím, že mě pan náměstek hodnotil. Nijak se mnou nekomunikoval, a pokud čerpá z neověřených informací, tak mě to zaráží. Jsem přesvědčen, že o pravé skutečnosti v nemocnicích informován není. Všechna jeho nařčení zásadně odmítám.

Podle dostupných informací mě chtěl pan náměstek odvolat již na první nebo druhé krajské radě na začátku prosince 2016. Nicméně, říkal jsem si, že se panu náměstkovi pokusím dokázat, že má strategie je správná a že nové krajské radě není osud nemocnic lhostejný. Pana náměstka jsem žádal, aby na Radě kraje předložil materiál o navýšení úvěru a zároveň jsem mu chtěl představit svůj detailní koncept stabilizace nemocnic a jejich další vizi. K tomuto setkání, bohužel, nedošlo a zároveň ani k předložení materiálu do Rady kraje.

Se zdravotními pojišťovnami jsem samozřejmě jednal. O průběhu některých jednání jsou oficiální zápisy. Výsledkem těchto jednání jsou také dohody, které byly v průběhu mého působení ve funkci ředitele podepisovány (jako např. změna splátkového kalendáře s VZP).

Pokud jde o navýšení ztráty, tu jsem nenavýšil já. Já jsem ztrátu převzal. (Před Josefem Grocholem vedl trojici nemocnic Petr Kovařík, který krátce poté převzal vedení soukromé nemocnice v Ostravě-Vítkovicích, pozn. red.) Ekonomicky není možné ztrátu, která za rok 2016 za všechny tři nemocnice činí cca 130 milionů korun, při ročním obratu 1,8 miliardy, změnit za měsíc nebo dva. Předchozí ekonomický náměstek působil v nemocnicích několik let a pracovní poměr končil k 30. září 2016. Externí finanční audity z předchozích období hovořily o neutěšené ekonomické situaci, a to i s návrhy, jak toto řešit. Tato doporučení však realizována nebyla. Přisuzovat mi tudíž plnou zodpovědnost za tuto ztrátu je holý amatérismus. O to více mě překvapilo úterní sdělení, že novým ředitelem obou nemocnic je právě bývalý, mnou odvolaný, ekonomický náměstek.

Nemocnice v Karviné-RájiZdroj: Tomáš JanuszekCo se týče administrativy, došlo k jedinému, a to rozdělení pozice ekonomicko-personálního náměstka na samotné úseky, a to je ekonomika a personalistika. V situaci, ve které se nemocnice nacházely, jsem vnímal, že potřebuji mít tyto úseky rozděleny, a to vzhledem k jejich obsahu a problematice, které řeší. U lékařů a zdravotnického personálu k žádnému snižování administrativních stavů nedošlo, naopak jsme hledali cesty, jak dosáhnou naplněnosti stavu.

Mým cílem bylo v roce 2017 finanční ztrátu, i přes navýšení 10 % mezd, neprohloubit. Díky navýšení platů budou mít nemocnice náklady vyšší o 110 milionů korun. Proplácené výkony od zdravotních pojišťoven přitom budou nižší. Zatímco předpokládaná ztráta by mohla činit až 170 milionů, my jsme ji chtěli díky opatřením udržet pod hranicí 130 milionů a v dalších letech jí snižovat k vyrovnanému rozpočtu.

Je vám vyčítáno i odvolání tehdejšího ekonomicko – personálního náměstka. Co byste k tomu uvedl?

Měl jsem vůli s ekonomicko – personálním náměstkem, který se současně se mnou hlásil do výběrového řízení na pozici ředitele obou nemocnic, spolupracovat. Vnímal jsem to dokonce jako možné propojení, které by mohlo být v cíli ku prospěchu obou nemocnic. Společně jsme si dohodli prostor, který mu byl dán k tomu, aby mi předložil svou koncepci, v oblasti personalistiky a ekonomiky, v obou nemocnicích. Bohužel musím konstatovat, že jsem se výsledku nedočkal a vrcholem bylo jeho sdělení na přelomu srpna 2016 – září 2016, kdy jsem byl informován kritickém cash flow - financování, s žádostí o požadavek na půjčku ve výši 60 milionů. Požadavek na půjčku jsem si po krátké analýze vyhodnotil jako neadekvátní, neboť tento požadavek nebyl podán s návrhem, kdy a jak budeme moci půjčku uhradit. Současně mi zásadně chyběla strategie pro ekonomickou revitalizaci nemocnic – snižování ztrát. Proto jsem ke konci září 2016 dospěl k závěru, že naší vzájemnou spolupráci ukončíme.

S odstupem času vnímám tento krok jako správný, a to i vzhledem k dalším okolnostem, které jsem v průběhu svého poznání v oblasti ekonomické, obchodní a personální zjistil.

Dají se nemocnice v Karviné, Havířově a Orlové provozovat bez přijatých úsporných opatření?

Nemocnice v OrlovéZdroj: ArchívNedají. Ta opatření se udělat musí. Stav je takový, že nemocnice poskytují méně péče, což způsobuje i odliv pacientů do Ostravy a do dalších nemocnic v okolí. My víme, že lidé z Havířova a Karviné jezdí raději do ostravských nemocnic. Situaci ztěžuje nedostatek lékařů a lékařského personálu. Mnozí budou v nejbližších letech odcházet do penze. Je třeba přijmout zásadní koncepční rozhodnutí, a to bez komunikace a podpory se zřizovatelem nemocnic, nelze.

Která nemocnice má největší náběh na to, aby se jí kraj zbavil, tedy pronajal nebo prodal?

Pevně věřím, že novou strategií Rady kraje není zrovna privatizace krajských nemocničních zařízení. Jsem hluboce přesvědčen, že se nemocnice i v dnešní nelehké době dají provozovat s vyrovnaným hospodařením, spokojenými zaměstnanci i pacienty. K tomuto mi zde nebyl dán potřebný prostor, ale jsem osobně přesvědčen, že v horizontu tří až čtyř let by byly výsledky vidět.

Závěrem chci dodat, že mě vzniklá situace mrzí, vnímal jsem podporu většiny zaměstnanců, které si nesmírně vážím a vnímal jsem, že s nimi se nám plánované kroky podaří uskutečnit. Jsem přesvědčen, že by to bylo k prospěchu jich samotných, obyvatel regionu i zřizovatele – Moravskoslezského kraje.

Přečtěte si, jak se v nemocniční zahradě slavnostně otevíral nedokončený park: Pacienti si v novém nemocničním parku zatím neodpočinou

O sloučení tří nemocnic čtěte v článcích:
V havířovské nemocnici zvažují protest proti rozhodnutí krajské rady
Kraj ohlásil změny: jeden ředitel povede dvojici nemocnic

Ředitel Nemocnice Karviná-Ráj byl odvolán kvůli Orlové

Nemocnice riskuje zánik. Zůstává jen 26 lékařů

Ředitelka havířovské nemocnice Věra Kovářová byla odvolána z funkce

Díky úsporným krokům dosahuje nemocnice zisku