Kliknutím zvětšíte„Starosty zneklidňují přípravy rozhodnutí vlády. Dosud s nimi nikdo neprojednal dopad koridoru na životní prostředí a o záměru nebyli detailně informováni,“ shrnula přerovská senátorka Jitka Seitlová. Padesát šest obcí podle ní zastupuje území se zhruba 110 tisíci obyvateli.
Starostové požadují vypuštění chráněné územní rezervy průplavu a ukončení financování přípravy záměru, dokud nebude prokázán jeho jednoznačný přínos na region a Českou republiku.
Územní rezerva, která vede přes pět krajů, má stovky kilometrů. Obce se kvůli ní nemohou už desítky let rozvíjet, protože je limitujícím prvkem pro umístění strategických regionálních a liniových staveb.
„Koridor navíc vede napříč některými obcemi, například Polom a Nový Jičín, které stavba boří a rozděluje, stejně jako funkční sociálně ekonomické celky území. Obce přijdou o tisíce hektarů kvalitní zemědělské půdy,“ tlumočila jejich obavy senátorka.
Zhoršení bilance vody v krajině?
Pod text memoranda se podepsali starostové měst - Lipníku nad Bečvou, Oder, Hranic, Nového Jičína, Tovačova, Uničova, Litovle nebo Zábřehu, ale i řady obcí - na Přerovsku s průplavem nesouhlasí mimo jiné v Bochoři, Troubkách, Dřevohosticích, Brodku u Přerova nebo Polomi.
„Stavba by přinesla výrazné zhoršení bilance vody v krajině. U Trnávky má být velký most, u Jezernice zase kilometr dlouhý tunel, což by ovlivnilo i spodní vody. Kanál by výrazně přetvořil krajinu a prostředí Moravské brány,“ namítl třeba starosta Lipníku Miloslav Přikryl.
Některým starostům zase vadí přílišná nákladnost projektu - celkové investiční náklady ve variantě propojení Dunaje a Odry se odhadují na 283 miliard. Ve variantě propojení všech tří řek pak činí 585 miliard korun. Stát přitom není schopen dobudovat a opravit stávající silniční síť a rezervy jsou i na železnici.
Pro je Přerov
Memorandum nyní míří na vládu a k rukám českého premiéra. Senátoři také vznesli požadavek, aby studii proveditelnosti posoudili nezávislí experti - nejlépe mimo Českou republiku.
„Ekonomické výpočty se nejeví jako zcela správné, jednoznačně se tam prokázaly chyby a je potřeba, aby to někdo nestranný prověřil,“ konstatovala Jitka Seitlová.
Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe má ale i řadu zastánců - a k nim patří i město Přerov. Podle projektu se má stát z Přerova největší vnitrozemský přístav Evropy.
„Podle odborníků vodní koridor spíše přispívá k řešení problémů, kterých se starostové obávají. Podobně jako přehrady totiž vytváří retenci vody. Obsahuje vodu, která by jinak bez užitku odtekla,“ citoval ze stanoviska expertů na srpnovém jednání zastupitelstva přerovský primátor Petr Měřínský (ANO).
Vyvrátit obavy starostů by mělo jednání, na kterém budou zodpovězeny jejich dotazy.
„Chápeme obavy starostů, a proto budeme spolu s ministerstvem dopravy iniciovat jednání, na kterém budou projednány jejich připomínky. Přípravy jsou na začátku a řada detailů včetně trasy se bude ještě upřesňovat,“ konstatoval předseda Asociace DOL a bývalý ředitel Ředitelství vodních cest Jan Skalický.
„V Přerově jsme měli možnost vysvětlit zastupitelům informace o přínosech vodního koridoru, a proto se rozhodli k memorandu nepřipojit,“ uzavřel.
9
1
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
