Program začíná u kulturního domu v pátek od 20 hodin Oldies party. V sobotu se už vyspaní účastníci party dopoledne u kostela setkají s dalšími obyvateli obce a jejich hosty na klasickém jarmarku, plném stánků se zbožím a občerstvením. Na hřišti se roztočí běžné kolotoče pro děti i moderní atrakce pro mládež a dospělé návštěvníky. V 19 hodin zazpívá u kulturního domu Heidi Janků a ve 20 hodin ji vystřídá Praskání Rosti Petříka.

Nedělní část programu zahájí v 11 hodin u kulturního domu koncert dechovky Polanka a ve 13 hodin bude koncertovat skupina Tommidi. U kostela bude pokračovat jarmark a na hřišti zábava u kolotočů.

Církevní náplň pouťového programu

Nedílnou součástí akce budou i Mariánské bohoslužby, konané v kostele Nanebevzetí Panny Marie. V sobotu 18. srpna bude sloužená v 15.30 hodin za vozíčkáře a v 18 hodin za poutníky z Bohuslavic, Chuchelné a Strahovic. Nedělní mše svatá začíná v 6, v 7.30, v 9 a v 10.30 hodin. Ve 14 hodin dojde k rozloučení s poutníky včetně slavnostního požehnání a v 16.30 hodin následuje svatý růženec. Mše za poutníky z Hatě a Dolního Benešova začíná v 17 hodin.

Druhá církevní pouť v Hrabyni bude ještě v sobotu 8. září u příležitosti narození Panny Marie. V kostele Nanebevzetí Panny Marie ji zahájí v 7.30, v 9 a v 18 hodin bohoslužba za poutníky z Olbramic. V neděli mše pokračují od 7.30, od 9 a od 10.30 hodin. Svatý růženec začíná v 16.30 hodin a program uzavře v 17 hodin večerní mše za poutníky z Kobeřic.

Poutní tradice v obci sahá do historie

Vychází z uctívání posvátného oltářního obrazu Panny Marie, kterému byla v dávných dobách přisuzována celá řada případů zázračného uzdravení poutníků. V roce 1757 nechal majitel panství hrabě Benjamin Mitrovský podle výpovědí svědků sepsat šestadvacet zázraků. Zvěst o nich se rychle roznesla po okolí a návštěvnost cizích poutníků rychle rostla.

Vznik poutní tradice se vztahuje k období po třicetileté válce a dřevěný kostelík byl roku 1721 nahrazen novým kamenným kostelem s věží a třemi oltáři. Současnou podobu v novorománském slohu získal po poslední přestavbě koncem 19. století a svatyně byla pro poutníky výrazně rozšířena.

Hrabyně poutním místem po roce 1750

Císař Josef II. Hrabyni v roce 1780 povýšil na městečko s právem šesti výročních trhů a hrabyňské jarmarky se staly známými. Lákaly poutníky z Frýdku, Místku, Příbora, Kelče i z polské a moravské Ostravy.

Většina jich však přicházela z pruského Slezska. Po zrušení nevolnictví dostala obec nové obyvatele, kteří v ní rozvíjeli řemeslnou výrobu. Hrabyňské trhy, poutě a zejména posvícení na Pannu Marii se stávaly přirozeným shromaždištěm lidí z okruhu čtyřiceti kilometrů.