Zhruba ještě dva roky by Městské lesy v Budišově nad Budišovkou měly disponovat smrkem. Počítá se však, že do té doby se vytěží. Kvůli poškozeným stromům se musely překračovat navržené těžební plány. Důvodů je hned několik. Stromy přesto likvidují především kůrovec a václavka.

„Situace sice není až tolik kritická jako na Bruntálsku, kde smrk v lesích převažuje, ale dlouhodobě není vůbec dobrá. Vše dospěje až do takové fáze, že smrk v budoucnu v Evropě vůbec nebude," komentoval v současnosti už bývalý ředitel budišovských lesů Miroslav Dušek, který minulý pátek odešel do důchodu. O současném stavu i tak má dokonalé povědomí. Proti kůrovci se v lese s chřadnoucím smrkem těžko hledá ochrana. Lapače jsou totiž v takovém prostředí neefektivní.

„Jestliže máte lapač se zápachem vadnoucího dřeva a kolem se nachází další tisíce stromů, které chřadnou a vykazují stejný zápach, proč by kůrovec létal zrovna tam?" upozorňoval už zmíněný Miroslav Dušek. Jestliže k napadení stromu dojde, jediná možnost je dostat nakažené dřevo ven z lesa a vytěžit ho.

„Škody jsou, ale vyčísleny je nemáme. Je totiž složité je vypočíst. Kromě kůrovce se v lesích potýkáme i s obyčejnou václavkou smrkovou. Tato houba se, stejně jako kůrovec, vrhá na oslabené stromy, které se nedokážou dostatečně bránit. Jestliže je třeba smrk zdravý a zmíněný dřevokazný brouk se do něj pokouší zavrtat, zalije ho pryskyřicí. Chřadnoucí smrk není schopen pryskyřici produkovat," líčil dále Miroslav Dušek.

O kalamitním stavu se nebojí hovořit vedoucí Lesní správy Vítkov Jiří Groda. Podle něj se kůrovec nepouští pouze do smrků. „Napadá všechny dřeviny. To samé platí v souvislosti s václavkou. Nejodolnější jsou pak ty stromy, jejichž kořeny se dostanou pro vodu co nejhlouběji. Smrk je má plytké, václavka je navíc častokrát snadno napadá, a tak je v našich lesích nejvíc ohrožen," vysvětloval Jiří Groda a vzápětí ještě dodal: „Myslím si, že můžeme hovořit o kalamitním stavu. Také u nás není situace vůbec dobrá. Největší potíže jsou v souvislosti s úbytkem srážek. Panuje sucho a v takovém prostředí se kůrovci a jiným škůdcům dobře daří."

Lapače mohou být v boji s ním úspěšné pouze v určitou část roku. „Využíváme je především v dubnu, kdy se tento brouk začíná rojit. V tomto období má smysl jich pochytat co nejvíce. Potom už nemá takovou reprodukci," uvedl vítkovský lesní správce s tím, že tato situace má dlouhodobý charakter: „Problémy s kůrovcem a suchem s různými výkyvy řešíme posledních dvacet let."

Velkých potíží s uvedenými škůdci si jsou vědomy také Lesy ČR. „Suchem trpí všechny dřeviny. Smrků je ale v lesích nejvíce, takže je jejich chřadnutí nejpatrnější. Na severu Moravy hynou i jedle, oslabeny jsou také buky a duby. Houbové choroby více než v jiných letech napadají oslabené jasany nebo olše," poznamenal výrobně-technický ředitel společnosti Václav Lidický. Nejpostiženější oblastí celé České republiky má být Bruntálsko. Podle dostupných informací se celá čtvrtina kůrovcového dříví vytěží právě zde.