Kliknutím zvětšíte„S motorovou pilou, dělám výchovné zásahy, pěstební činnost, vysazuji a natírám stromky, a samozřejmě vidím, že naše lesy docela chřadnou, nejen kvůli kůrovcové kalamitě. Plno lidí neví, že stromy usychají i kvůli suchu, mají kořeny v malé hloubce a nedosáhnou pro vodu. Takže jsou oslabené a kůrovec se na nich hned vyřádí,“ uvedl pro Deník Ondřej Brož.
Jako sportovec dost často běhá po lesích, a tak vidí, kde voda uniká. Aby zadržel rychlý odtok vody začal dělat v lesních potůčcích splávky. „Ale nejvíce vody nám uniká z přibližovacích cest. Ony působí jako drenáže, které ty lesy odvodňují. Když prší, tak voda do těch cest nevsákne, protože jsou ubité jak beton,“ uvedl na adresu cest, po kterých se z lesů stahují kmeny, Ondřej Brož.
Proto se rozhodl, že začne na Velkém Javorníku s úpravami některých přibližovacích cest. „Udělali jsme vždy díru asi šedesát centimetrů hlubokou, která pojme stovky litrů vody. Hlínu z té díry jsme nasypali vedle ní. A za ní zase další díru. Nemám v úmyslu zrušit na Velkém Javorníku všechny přibližovací linky, ale jsou linky, které se určitě aspoň na dvacet let nebudou využívat. A až jich bude potřeba, nebude problém, aby tam přijel bagr a srovnal je,“ upozornil Ondřej Brož.
Ještě než se pustil do úprav přibližovacích cest, pustil se se známými do čištění svodů v lesních silnicích. „To je jedna z cest, jak vodu v lesích zadržet, jenže ty svody nikdo nečistí, takže po nedlouhém čase přestávají plnit svou funkci,“ poznamenal Ondřej Brož.
K úpravám přibližovacích cest se upnul poté, když se dozvěděl, že na Slovensku existuje Štefan Vaľo, který většinu života pracoval v lese. „Pracoval na těch lesních přibližovacích linkách a asi před deseti lety se začal zajímat o to, kde se voda v lesích ztrácí. Přišel na to, že právě po těch cestách. Tak jsem mu zavolal a řekl mu, že dělám splávky a další věci, poslal jsem mu fotky a videa. Řekl, že to je super, ale, že to je těžká práce, která nemá až tak velký účinek. On vymyslel ten systém narušování přibližovacích line a řekl mi přesný postup, jak to dělat,“ doplnil Ondřej Brož.
Před několika dny upravil prvních asi šedesát metrů cesty. Ta nyní vypadá jako tankodrom, co metr díra a za ní hromada hlíny. „Ta hlína se tam nechává schválně. Není upěchovaná, takže se v tom poměrně rychle uchytí náletová semena a vytvoří to celek - díru s vodou a okolo ní zeleň, v níž to žije. Takto upravená cesta drží vodu, kde má. „Je to nejjednodušší způsob, jak vodu zadržet a také nejefektivnější, protože to funguje hned,“ dodal.
Ondřej Brož je zřejmě prvním v České republice, kdo se rozhodl tímto způsobem vrátit vodu do lesů. O tom, co dělá, informuje na facebookových stránkách Voda do lesů, které mu pomohl založit kamarád. Ve své činnosti chce pokračovat – podobných přibližovacích cest jsou tisíce.
„Vybral jsem si tu cestu, protože po ní stékala voda, i když jinde už bylo sucho. Tak jsem to chtěl zkusit. Spolupracuji s CHKO Beskydy, pracuji pro Církevní lesy. Teď uděláme přibližovací linku, kde není žádný pramen - tam chci ukázat, že to opravdu funguje,“ řekl Ondřej Brož, jemuž vadí zdlouhavý přístup k řešení situace se suchem u nás.
„Pořád se o všem možném hodně mluví, ale hodně málo se dělá,“ uzavřel Ondřej Brož, který vše dělá ve svém volném čase a zadarmo.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
