Lidé už pěstují méně ovoce, moštárny jsou ale stále v kurzu

Moštáren tu sice již funguje méně, než v předchozích letech, ty funkční si ale na nedostatek zájemců nestěžují. Pomohl i poměrně plodný rok a to, že ovoce letos kvůli suchu dozrávalo rychleji, než kdy jindy.

„Letos jsme začali již v srpnu, práce je dost, moštovat přijíždějí jak místní, tak i lidé z okolí,“ říká Jan Bajtek, člen zahrádkářského svazu v Petřvaldě.

Spolu s kolegy se stará o dnes jedinou oficiální moštárnu na území bývalého karvinského okresu. Za zmoštování kila jablek tu člen místní zahrádkářské organizace zaplatí tři koruny, nečlen pak o korunu více.

Hasiči si dali pořádně do těla

„Záleží na úrodě a druhu, ale výnos je v průměru půl litru moštu z kila jablek,“ dodává Jan Bajtek s tím, že moštárna je v provozu každé pondělí.

Moštárny dříve v bývalém karvinském okrese fungovaly takřka v každé vesnici. Právě zde se totiž tradice pěstování drží více, než je tomu u lidí z měst, kteří si zahrádky pořizují spíše kvůli odpočinku.

„Navíc, lidé, kteří na zahrádkách přeci jen stále pěstují, mají často i své vlastní lisy, které si navzájem půjčují, stále oblíbenější je v rámci zdravého životního stylu také odšťavování zcela čerstvého ovoce a zeleniny,“ podotýká tajemnice Územní rady Českého zahrádkářského svazu Karviná Marcela Urbanová.

Lidé nenechali mladé manžele ve štychu a chtějí pomoci

Jak již bylo psáno, ovoci se letos daří. Větší nápor než loni tak čekají také v dalších moštárnách v kraji.

„Moštovat budeme až do doby, než začne mrznout,“ poznamenal třeba vedoucí moštárny v Tiché na Novojičínsku Pavel Kahánek.

Stromy se pod náporem jablkem prohýbají i na zahradách na Frýdecko-Místecku a hlavně zdejší vesnické moštárny se chystají na hlavní nápor. Obecně pak platí, že na moštování by se měla použít jen zdravá jablka. Nesmí být nahnilá, plesnivá ani jinak poškozená. Potlučená mohou být jen převozem do moštárny.

Nový úsekový radar v Havířově zatím nemá povolení