Asi proto, že Hotzenplotze pojmenoval po Osoblaze sudetoněmecký autor v roce 1962, Češi v obavách z revanšismu to dlouho vnímali jako tabu.
Váhali s překladem až do roku 2014. Dnes už má Hotzenplotz sochu na osoblažském náměstí a turisty zde vítají dámy v osoblažských krojích.
Osoblaha se německy jmenuje Hotzenplotz. V zahraničí slovo Hotzenplotz zná snad každý, kdo vychoval děti. Knížek o darebnostech loupežníka Hotzenplotze se prodalo přes sedm milionů.
Kultovní dílo
Zatímco u nás jsou pohádky s Hotzenplotzem téměř neznámé, ve světě na jeho knížkách a filmech vyrostlo několik generací. Byly přeloženy do více než třiceti jazyků.
Pro mnohé čtenáře je to kultovní dílo. Do Osoblahy často přijíždí fanoušci Hotzenplotze hledat hrdinu svého dětství.
„Museli jsme zahraničním návštěvníkům vysvětlovat, že loupežník kromě jména nemá s Osoblahou nic společného.
Pan spisovatel Preussler v Osoblaze nikdy nebyl. Když psal loupežnickou pohádku, prostě se mu náhodou vybavilo jméno Osoblahy Hotzenplotz. Rozhodli jsme se na náměstí postavit sochu Hotzenplotze, protože se k našemu slavnému jmenovci hrdě hlásíme,“ řekl při odhalování vyřezávané sochy starosta Osoblahy Antonín Rous.
Z vyprávění babičky Dory
Autor dětských knih Otfried Preussler se narodil v německé rodině v Liberci. Po odsunu se usadil v Bavorsku, kde napsal dětské bestsellery Čarodějův učeň, Malá čarodějnice a Loupežník Hotzenplotz. Čerpal hlavně z vyprávění své babičky Dory.
Na Liberecku stejně jako na Osoblažsku tehdy babičky nosily sudetoněmecké kroje. Ženy na Osoblažsku začínají objevovat kouzlo tohoto původního folkloru a snaží se navázat na zapomenuté tradice.
„Díky našim šikovným ženám dnes můžeme premiérově představit pravé osoblažské kroje. Originály známe jen z černobílých fotek, takže při volbě barev musely dámy trochu improvizovat,“ představil starosta Rous znovuobjevený osoblažský kroj. Místní ženy se rovněž pochlubily, jak vzkřísily zaniklou tradici osoblažské paličkované krajky.
