Podle magistrátu je zobrazení interrupcí nejen šokující, ale i natolik drastické, že naplňují důvody k zákazu shromáždění. Shromáždění se měla konat v blízkosti školských zařízení a v místech s velkou frekvencí osob. Nelze proto prý vyloučit, že informační panely by mohly, ať už náhodně nebo úmyslně, zhlédnout i děti. Panely by tak mohly ohrozit jejich psychický vývoj, píše se v odůvodnění.
„Shromáždění tak zasahuje do práv jiných osob, tedy do práva na ochranu dítěte," uvedl v rozhodnutí vedoucí odboru bezpečnostních rizik a prevence kriminality Tomáš Václavík.
Listina základních práv a svobod, která zaručuje svobodu projevu a shromažďování, ve své podstatě použití informačních panelů s drastickými fotografiemi umožňuje. „V situaci, kdy však tato shromáždění vedou k zasažení práv dítěte, rozněcují k nenávisti a nesnášenlivosti a ve svém důsledku se dopouští i hrubé neslušnosti, je na místě takové shromáždění zakázat," konstatoval Václavík, který se opřel i o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Soud odpůrcům nedal za pravdu
Protest spolku Stop genocidě proti umělým potratům spojený s výstavou na veřejném prostranství se měl loni v květnu uskutečnit také v Chrastavě, tamní radnice je ale z náměstí vykázala. Příznivci spolku se pak kvůli údajnému zásahu do práva na svobodu shromažďování a projevu obrátili na soudy. Věcí se nakonec zabýval až Ústavní soud, který žalobu odmítl. Právu každého prezentovat své názory je podle něj postaven naroveň zájem na tom, aby děti a mladiství nepřijímali sdělení pro ně nevhodná. Odpůrci potratů však neučinili dostatečná opatření, aniž by ohrozili zájmy dětí.