Deník sleduje ukrajinsko-ruský konflikt také z pohledu Moravskoslezského kraje - ZDE.

Měli tu možnost, tak jí využili a nabídli ubytování. Tak jednoduše vnímá Lukáš Petrucha z Trojanovic skutečnost, že u nich v domě již několik týdnů bydlí mladá ukrajinská maminka se dvěma dcerami.

„Paní dojela sama, bez manžela – jeho nepustili přes hranice. Muselo to pro ní být hrozné, jenom s jednou taškou, s sebou dvě děti, jedno v náručí a pěšky přes hranice,“ přemítá nahlas Lukáš Petrucha. Žena přijela od hranic s Maďarskem, kde je nabral autobus a odvezl je do Brna. „Z Brna jela sem. Říkala, že s ní jela ještě kamarádka, ale ta pokračovala do Prahy, kde má manžela,“ poznamenává Lukáš Petrucha.

S mladou maminkou od začátku objížděli různé instituce a úřady, zpočátku všude dostávali rozdílné informace, ale nakonec se to prý utřepalo. „Objeli jsme imigrační, pojišťovnu, doktorku, pak jsme dělali fotky. Stálo nás to nějaký čas, ale oproti tomu, co se děje tam, na Ukrajině, to jsou malé věci. Pomáhat jim je skoro naše povinnost,“ prohodí Lukáš Petrucha.

close Lukáš Petrucha s manželkou ubytovali u sebe doma v Trojanovicích ukrajinskou maminku se dvěma malými dětmi. info Zdroj: Deník/Ivan Pavelek zoom_in Lukáš Petrucha s manželkou ubytovali u sebe doma v Trojanovicích ukrajinskou maminku se dvěma malými dětmi.

S manželkou Ivanou mají dvě děti, které si jsou s ukrajinskými dívenkami věkově hodně blízko. „Nejmladší dcera od paní má má rok a půl, naše mladší dcera má tři roky, starší dcera od paní z Ukrajiny má čtyři a půl roku a naše starší dcera má šest. Ty děti si rozumí úplně skvěle. Šestiletá se s tou starší Ukrajinkou dokonce navzájem učí slovíčka. Možná, že tím, že jsme vyslali do Vesmíru to pozitivní, že nabízíme pomoc, tak se to tak náhodou sešlo. Myslím si, že i paní je ráda, že to tak je,“ podotýká s úsměvem Lukáš Petrucha a dodává, že snad válka na Ukrajině brzy skončí.

Maminka s dětmi, která u nich bydlí se možná jednou bude chtít vrátit na Ukrajinu, nebo bude hledat vlastní bydlení u nás. Zatím bydlí v Trojanovicích. „Jsme rádi, že můžeme pomoci aspoň jedné rodině. Aspoň nás to naplňuje,“ uzavírá Lukáš Petrucha.