Dramatická událost se stala ve školní budově v Sobotíně na Šumperku. Onou řeholnicí byla Maria Paschalis Jahn. Šestasedmdesát let po její smrti ji katolická církev uznala za mučednici a otevřela tak cestu k jejímu blahořečení. Příslušný dekret v sobotu 19. června schválil papež František.

Papež pověřil Kongregaci pro svatořečení, aby vyhlásila dekrety týkající se umučení Marie Paschalis Jahn a devíti jejích spolusester z Kongregace sester svaté Alžběty. Řeholnice původem ze Slezska se věnovaly péči zejména o nemocné a staré lidi. Zabity byly na různých místech v první polovině roku 1945.

„Sovětští vojáci byli indoktrinováni marxistickou kulturou a nepřátelský postoj k víře se projevoval i znesvěcujícími gesty. Znásilnění se stalo zbraní ponížení, bylo to zvlášť kruté násilí vůči těm, kteří nosili náboženský šat. Všichni služebníci Boží si byli vědomi násilí páchaného vojáky i nebezpečí, které jim hrozilo. Rozhodli se ale zůstat po boku pečovatelů, starších lidí a nemocných, kteří nemohli uniknout,“ stojí v dokumentu Kongregace pro svatořečení.

Maria Jahn se narodila v roce 1916 v německé rodině v obci Oberneuland, která je dnes pod názvem Górna Wies součástí Nysy. V roce 1937 vstoupila do Řádu svaté Alžběty v Nyse a o rok později byla přijata do noviciátu jako sestra Maria Paschalis. Během druhé světové války pracovala v několika komunitách svého řádu.

V březnu 1945 ji s další spolusestrou poslala představená řádu na severní Moravu. Bylo to v době, kdy z německého Slezska prchalo množství obyvatel a vyprávěli o krutostech příslušníků Rudé armády. Dvě sestry nějakou dobu působily ve Velkých Losinách, poté přešly do Sobotína. Zde se připojily ke skupině řeholnic, které v místní škole ošetřovaly staré lidi. Ve zdejším kraji totiž nacházelo obrovské množství válečných uprchlíků.

Rus vystřelil, sestra byla na místě mrtvá

Rudoarmějci se na německých územích, k nimž patřil i kraj v podhůří Jeseníků, chovali k místním obyvatelům nevybíravě. V samotném Sobotíně bylo 8. května popraveno šestnáct místních obyvatel a vypáleny jejich domy, o 10.května byla napadena a znásilněna jedna z řeholnic. O den později zemřela i Maria Jahn Paschalis. Ta se v osudné chvíli nacházela v místní škole. Podrobné svěděctví o její smrti zanechal sobotínský farář Bruno Esch.

„V pátek 11. května projížděl kolem jeden ruský voják na kole. Zastavil a vstoupil do budovy. Sestra M. Paschalis chtěla sejít ze schodů. Vyděšená vběhla zpět do místnosti, kde se zdržovali staří lidé, dílem ležící na postelích. Rudoarmějec rozrazil dveře a požádal mladou sestru, aby ho následovala. Klidně řekla: ‚Já patřím Kristu‘ a ukázala na svůj kříž na růženci. Rudoarmějec ji uchopil za paži, ona se mu však vytrhla a ukryla se za stůl,“ stojí ve svědectví, které v roce 2012 v článku věnovaném Marii Jahn Paschalis zveřejnil ve vlastivědném časopise Podesní Richard Jašš.

„Voják vystřelil do stropu. Když ji znovu vyzval, aby s ním šla, odpověděla rozhodně: ‚Zastřelte mě, Kristus je můj ženich, jen jemu patřím!‘ Poklekla, vzala do ruky kříž, políbila ho a modlila se: ‚Prosím všechny za odpuštění, jestli jsem jim ublížila. Můj Ježíši, dej mi sílu zemřít.‘ Rus vystřelil. Sestra padla dozadu a byla na místě mrtva,“ stojí dále ve svědectví sobotínského kněze.

Bílá růže z Čech

O řeholnici po její smrti lidé hovořili s úctou jako o „bílé růži z Čech“. V roce 2009 rozhodla generální rada sester Alžbětinek v Polsku započít shromažďování dokumentů a informací o mučednické smrti řeholnice. Proces blahořečení začal o dva roky později. Na diecézní úrovni byl ukončen v roce 2015 a spis byl předán do Vatikánu Kongregaci pro svatořečení.

U východní zdi hřbitova v Sobotíně, naproti vchodu do sakristie kostela svatého Vavřince, se nachází pečlivě udržovaný hrob. Tabulka na litinovém kříži nese jméno Maria Paschalis Jahn. Tělo budoucí blahoslavené však může spočívat i v hromadném hrobě spolu s dalšími oběťmi událostí konce války v Sobotíně.