„Ke schváleným stanovám nutno doložit prezenční listinu účastníků jednání, vysvětlit účel spolku, ač je to uvedeno hned v úvodu stanov. Vypadá to tak, že každý odbor bude muset samostatně při registraci doložit obdobné dokumenty, pochopitelně úředně ověřené," konstatuje tajemník Vlastimil Kočvara a pokračuje:

„To vše bude vyžadovat čas a také vynaložené prostředky. Tak nevím, jestli si stát nedal za úkol zlikvidovat co nejvíce dobrovolných organizací."

Druhý a vážnější problém tkví v majetkoprávní rovině. Matice slezská vlastní Matiční dům, jehož jádro bylo zakoupeno a rozšířeno o další dvě vedlejší budovy už roku 1880. O tento dům už dvakrát přišla a znovu ho naposled získala v roce 1990.

Pozemky pod ním však připadly státu, který požaduje, aby je Matice buď odkoupila, nebo aby z něj platila nájem.

„V případě koupě jde o milionové a při nájmu o statisícové částky. Naše organizace, která se svým působením zasadila o to, aby Slezsko zůstalo české, takovými sumami nedisponuje," pokračuje Kočvara.

Třetí problém začal už vloni a dotýká se budoucnosti. Matiční dům opustila vloni některá oddělení ZUŠ V. Kálika a Moravskoslezský kraj se z něj, jako zřizovatel, snaží přemístit do jiných prostor i pedagogicko-psychologickou poradnu a školní jídelnu. Obě zařízení platí Matici v podstatě jen symbolické nájemné.

„Určitě bychom do uvolněných prostor sehnali další nájemníky, ale potíže by pro nás vznikly v zajištění jejich individuálních technických podmínek," dodává Vlastimil Kočvara.

Věří, že okamžité vystěhování zatím nehrozí, přestože tlak na odchod všech zařízení, zřízených krajem, z Matičního domu stále trvá. „Netěší nás to. Raději bychom řešili vylepšování naší činnosti, omlazování členské základny či prohlubování vztahů mezi odbory a jeho členy. Ale tvrdé realitě se musíme postavit zcela otevřeně," uzavírá tajemník Matice slezské.

Činnost spolku reprezentují desítky vydaných publikací, časopis Vlastivědné listy Slezska, Slezské dny nebo celá řada společenských, kulturních a odborných akcí.