Film natočila režisérka Tereza Kopáčová podle scénáře novinářky Lenky Szántó, která na něm spolupracovala s Matějem Podzimkem. Rešerše, při nichž vycházela z veřejných zdrojů, archivních článků a rozsudků nad dvěma hlavními větvemi distributorů pančovaného alkoholu, jí zabraly skoro rok. Pro vznik scénáře byly důležité i rozhovory s vyšetřovateli, lékaři a oběťmi.

Natáčecí den nového českého televizního filmu Dukla 61 v prostorách Dolu Žofie. Na snímku Marek Taclík.
Marek Taclík jako horník ve filmu Dukla 61

„Sesbíraného materiálu bylo tolik, že jsme museli řadu věcí vypustit, zkrátit či pozměnit. Ale ne tak, že bychom si vyloženě vymýšleli. Pokud se budou diváci snažit uhádnout, které motivy jsou ve filmu podle skutečnosti a které jsou pozměněné, dám jim nápovědu: ty nejšílenější, nejneuvěřitelnější, nejsměšnější či nejhloupější věci ve filmu jsou vždycky podle pravdy,“ říká Lenka Szántó.

Zdroj: Youtube

Zachovány podle ní rozhodně zůstaly principy a charaktery těch, kteří v dějinách české kriminalistiky naprosto nevídanou kauzu zorganizovali. „Snažili jsme se, aby byl výsledek co nejvěrohodnější. Na druhé straně jsme ale nechtěli, aby se jednotlivé postavy úplně poznaly. Není naší ambicí ‚rýpat‘ se někomu v ráně, která se nikdy nezahojí.“

Režisérku Terezu Kopáčovou rozsáhlá rešerše se všemi živočišnými detaily ohromila. Natáčení si prý musela vydupat. „Chtěla jsem udělat film o tom, že když jsou peníze hlavním měřítkem úspěchu, což je, myslím, náš velký problém, může to dopadnout takhle hrozně. A taky mě moc lákalo, že bych si zkusila jiný žánr, takovou klučičí věc,“ říká Kopáčová. Když prý začala do kauzy pronikat, protože v době, kdy propukla, ji sledovala „zpovzdálí“, vůbec netušila, jak velká byla ta malá lidská blbost, co dokázala způsobit takovou šílenost.

Tomáš Křepela (v popředí) a Rudolf Fian u zlínského soudu 10. března. Ilustrační foto.
Doživotí. Míchači z metanolové kauzy se z vězení již nedostanou

Do hlavních rolí obsadila Lukáše Vaculíka, který jí do role distributora tekuté směsi naskočil intuitivně jako první – ztvárňuje svůj protipól, mlčenlivého, rozvážného, vlastní volbou nevýrazného obchodníka. „Oholili mi hlavu, nasadili neslušivé brýle, zakázali mně mluvit nahlas, pohybovat se rychle a v první klapce mne zatkli. Jsem ten, co dostal tekutou smrt mezi lidi,“ říká Lukáš Vaculík.

Dále pak Tomáše Bambuška a Davida Máje, ve filmu Rudu Fulína, jenž s myšlenkou pančovaného alkoholu přišel. „Moje postava je milující manžel a otec, hlavní míchač, vrah a blb,“ říká Máj. Kdyby si měl představit situaci, ve které se ocitla jeho postava v momentě, kdy začali umírat první lidé, bylo by to totální popření, vytěsnění a pak čirá hrůza.

„Muže zákona“ představují Vasil Fridrich a Martin Finger, důležité jsou i ženské postavy v podání Kristýny Podzimkové či Veroniky Freimanové. Další role svěřila režisérka hercům ze Zlína a Ostravy, kde celá věc odstartovala. Moravské „reálie“, ačkoliv jde ve výsledku o celorepublikovou kauzu, se odrážejí i v hudbě Davida Hlaváče, která příběh skvěle podtrhuje. Jako memento před kšeftaři, kteří nedokáží nahlédnout svých činů, vyznívá ve výsledku mimořádně silně a naléhavě.