Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Moje babička, můj dědeček: Příběh čtvrtý

Poutavé povídání o sto let staré fotografii

15.1.2013
SDÍLEJ:

Foto: archiv soutěžícího

4. soutěžící JIŘÍ BÁRTA, OSTRAVA

O mém dědečkovi Josefu Bártovi jsem se už krátce zmínil v jednom článku Ryba smrdí od hlavy, kterým jsem reagoval na vyhlášené téma vašeho Deníku: České školství. Představil jsem ho v něm jako řídícího učitele porubské školy počátku 20. století, včetně staré fotografie z roce 1904, na níž je zvěčněn spolu se svými 51 žáky trojtřídky. Mám ji nalepenou v rodinné kronice, kterou v roce 1934 založil, abych se zápisy o životě jeho rodu později sám pokračoval. Najdeme v ní další vzácnou rodinnou fotku, která vznikla rovněž před více než sto lety.

Pod letošním vánočním stromečkem jsem nalezl novou knížku povídek Ilji Hurníka, rovněž vnuka Josefa Bárty, který nedávno oslavil své jubilejní 90. narozeniny. A velice mě potěšilo, když jsem v jeho Oranžovém notýsku nalezl také povídku TOTOFOTO, která v ní vzdává čest rovněž našemu dědečkovi, otci devíti dětí, z nichž nejstarší Slávka je autorovou maminkou a nejmladší Lumír mým tatínkem. Předlohou pro tuto povídku se stala právě ona stará fotka.

Název povídky vychází z nápisu tehdejší fotografické firmy, do níž se před sto lety vydali naši prarodičové s celou svou početnou rodinou. Tehdy netušili, jak těžké životní chvíle jim osud připraví a že tato fotografie bude jedinou, na níž je objektiv zachytil všechny pohromadě. Z povídky jsem se například dověděl, že u fotografa řídící B. vybuchl: „Já řeknu našim sokolům, že tu máte viset France Josefa. A jediného sokola s manželkou už tu neuvidíte." Do života dědečkovy rodiny ale těžce zasáhla první světová válka. Nejdříve si odvedli nejstaršího syna Miroše. Brzy poté přišel úřední list: „Vojín Miroslav B. obětoval život za svou vlast. Kolomeje, Halič."

Poté vojáci odvedli Vláďu. Z války se brzy vrátil se španělskou chřipkou, kterou nepřežil. Přes Porubu se přehnala povodeň, do divoké Porubky spadnul malý chlapec. Zdeněk se za ním vrhnul a vytáhnul jej z ledové vody, ale sám toto hrdinství zaplatil svým životem. Inženýr chemie Otakar se ve fabrice nadýchal jedovatého plynu, lékaři mu už nedokázali pomoci. Boženka toužila po klášterním životě, jeptišky ji přijaly, ale brzy poslaly domů se souchotinami a posléze také pohřbily.

Povídka poté končí: „Zatímco jí otec dohrával na varhany Klášterní zvonky, ostatní, byli už jen čtyři, Slávka, Miládka, Boleček a Lumírek, se vrátili z porubského kostela, doma si rozsvítili svíčku, odříkávali si růženec. A tu se objevil otec, svěsil se zdi zarámovanou fotografii a praví: Děti moje, plačte, máte proč, ale mně dopřejte, abych se radoval, abych děkoval Pánu Bohu za to, že mě tehdy přivedl k tomu fotografovi. Kdybych se byl zalekl, nebo jen zpozdil, nebyl by na obrázku Miroš, Vláďa, ani Zdeněček, ani… no ten… (Otakar, šeptl někdo), …ano, Otakar a Boženka. Ale jsme tu celá rodina a navěky! Ani válka, ani nemoc nás z obrázku neroztrhá. Až se sejdeme tam nahoře, vždycky shlédneme naň dolů a rozsadíme se tak, jak to ve TOTOFOTO určil nebožtík, náš milý pan fotograf."

Závěrem si dovolím jen malý dovětek: Napsal jsem svému bratranci Iljovi, že se mi jeho „Notýsek", již sedmý v pořadí, opět velice líbil, ale mám k povídce TOTOFOTO drobnou připomínku…Načež mi Ilja obratem odpověděl: „Milý Jiří, svým dopisem jsi mě potěšil. Jsi poslední pamětník mých předků. Tu fotografii mám léta na očích. Aby to, co jsem o ní napsal, byla povídka, a ne dokument, přejmenoval jsem našeho dědečka Bártu na Buroně. Od babičky jsem slyšel vždy jen Miroš, ale díky Tobě vím, že to byl Jaromír."

Autor: Redakce

15.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Volby v Žermanicích na Frýdecko-Místecku.
14

Muž si dělal selfie a pak zpřeházel volební urnu. Řeší se platnost voleb

Volby 2017 v Orlové

Volby jsou rutina, vyžadují však trpělivost, říká dlouholetá komisařka

Útočník Švábík je po kolapsu doma a řekl: Fotbal? Pravděpodobně už hrát nebudu

/ROZHOVOR/ Na fotbalovém hřišti ve svých pětadvaceti letech absolvoval nespočet bitev, tu největší ale útočník Jan Švábík svedl v předchozích týdnech mimo zelený pažit. A vyhrál!

Staronový trenér Petřkovic Smékal: Moje role byla přinést do týmu impuls

/ROZHOVOR/ Malé déjà vu prožívá v těchto dnech Filip Smékal. Fotbalový kouč, který v závěru minulého roku skončil s trénováním v Petřkovicích z rodinných důvodů, se po deseti měsících vrátil, aby Odru opět pozvedl a dostal zpět do horních pater MSFL. Jako před pěti lety, kdy začínal ještě v krajském přeboru. „Chci mančaft nastartovat,“ prohlásil Smékal.

Opavsko je pro archeology zemí zaslíbenou

Svá tajemství odhalil poslední pozůstatek opavského hradu – Müllerův dům. Objeveno bylo třeba také pravěké sídliště a pohřebiště v Loděnici.

Zase jen plichta. Baník nedokázal doma vyhrát ani popáté

/FOTOGALERIE/ Ani na pátý pokus doma nedokázali naplno bodovat. Fotbalisté Baníku Ostrava remizovali v 11. kole HET ligy s Olomoucí 1:1 a už deset zápasů čekají na výhru. Ostravané šli do vedení zásluhou Hrubého, Sigma vyrovnala díky střídajícímu Moulisovi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení